Doby, kdy jsem radostně zdolávala vysoké hory a bez problémů lyžovala v nadmořských výškách nad 3000 m n. m. jsou už dávno pryč. I tak mi zůstala láska k do-nebe-tyčícím-se skalnatým štítům, pokrytým sněhem, s pozadím modromodrého nebe.
Možná právě proto mám tak ráda Saas-Fee. A očividně nejsem samotná, neboť v „Perle Alp“, jak bývá tato vesnice nazývána, potkáte lidi z celého světa.
Zázrak jménem Saas-Fee
Saas-Fee je proslulé čistým vzduchem a suchým klimatem bez alergenů. Leží v nadmořské výšce 1 800 metrů na konci silnice, postavené až roku 1951, která stoupá od říčky Saaser Vispa směrem na západ. Od roku 1953 je zakázán vjezd běžných aut do vesnice a po centru je možné se pohybovat pouze v místních elektromobilech (Pozor na ně! Nejsou slyšet a občas se řítí překvapivě závratnou rychlostí.)
Díky okolním devíti ledovcům se jedná o lyžařský ráj, a to jak v zimě, tak v létě. Sjezdovky tu začínají ve výšce 3 600 m n. m. a v lanovkách směřujících na Mittelallalin se můžete potkat s lyžařskými reprezentanty z celého světa. (K mým oblíbeným patří setkání s jihokorejskými kluky, kteří mi po chvíli konverzace o rozdílnosti našich zemí sdělili, že největší rozdíl je stejně ve výběru různých druhů fanty 🙂 A Evropa samozřejmě prohrávala na plné čáře.) V létě navíc okolí nabízí řadu horských túr s úžasnými panoramaty a sedmdesát kilometrů tratí pro horská kola.
Zaujme však už samotné centrum Saas-Fee. Osídlení tu je doloženo od 13. století, takže se zde mezi moderními hotely, obchody a obrovským parkovištěm s autobusovým nádražím dochovaly tmavé dřevěné domky, typické pro tuto oblast. Vesnice je také spojena s množstvím lidových slavností, jako jsou zápasy dobytka, soutěže v jódlování či oslava dne, kdy se po zimě krávy vyvádějí na pastviny do hor. Skvělým zážitkem jsou i tradiční zimní sjezdy s pochodněmi.
Vzhůru do okolních hor!
Nad Saas-Fee se tyčí masiv Mischabel, jehož součástí je jedenáct čtyřtisícovek, takže by snad bylo hříchem zůstávat jen ve vesnici (byť sebekrásnější) a nevyrazit výš.
Doprava do větších nadmořských výšek je tu velmi snadná, neboť v Saas-Fee začíná hned několik lanovek. Jejich provoz je však nutné předem ohlídat, neboť fungují v několika různých sezónních režimech.
Jedna z těch kratších končí na hoře Plattjen ve výšce 2 570 m n. m. Její drsný kamenitý vrchol jí dal přezdívku „Drsná hora“. Vyrazíte-li sem dostatečně brzy ráno, můžete tu zahlédnout kamzíky či kozorohy. V okolí si na své přijdou pěší turisté, ale ti, kteří se chtějí jen kochat zasněženými vrcholy. Pro ně je připravena vyhlídková plošina asi pět minut chůze od konečné lanovky. Kromě vrcholů masivu Mischabel je vidět až na přehradní nádrž Mattmarksee, kam odtud vyráží vyhlídková trasa.
Dolů k výchozí stanici lanovky se lze dostat po tzv. Kneippově stezce, pojmenované po německém knězi, který prosazoval léčené účinky vody a přírody. Na této cestě pak můžete vyzkoušet různé povrchy bosýma nohama.
Vyrazit lze i na asi desetikilometrovou cestu spojující Plattjen s Hannigem, který leží nad vesnicí na druhé straně. Počítat je ovšem potřeba s opravdu velkýýýým převýšením.
Na Hannig, zvaný též Slunečná hora, se však dá mnohem snadnemji dostat i lanovkou ze Saas-Fee. Ve výšce 2 336 m n. m., kde lanovka končí, čeká restaurace s terasou, odkud si lze skvěle u šálku kávy skvěle vychutnat nádheru okolních hor.
Další lanovka spojuje Saas-Fee se Spielboden ve výšce 2 448 m n. m., kde se v létě dá toulat po nádherně rozkvetlé louce. Žije zde množství svišťů, kterým tu všichni přilepšují mrkví či arašídy. Krmení pro ně je možné koupit buď v restauraci u lanovky nebo v turistické kanceláři v Saas-Fee.
Pro děti zde nedávno vznikla půlkilometrová stezka, po níž provází svišť Eddie. Na sedmi informačních tabulích se dozvíte spoustu zajímavostí ze života těchto hlodavců.
I odtud lze vyrazit ještě výše až na Längfluh. Někteří dokonce místní výhledy považují za nejkrásnější, jaké okolí Saas-Fee nabízí.
Země věčného sněhu
Ti, kteří si chtějí odnést zážitek z ještě vyšších míst, mohou vyrazit na Mittelallalin. Leží ve výšce 3 456 m n. m. a doveze vás k němu nejvýše položené metro na světě. Na jeho začátek na Felskinu se dostanete buď lanovkou Felskinbahn, nebo tzv. Alpin Expressem.
Samotné Metro Alpin stoupá podzemím na dráze o délce 1749 metrů tažené lanem až do výšky 3 500 m n. m. Tady už je nutné při výstupu po schodech dávat pozor na aklimatizaci, neboť každý krok je zde už znát.
Jako odměna se pak otevře výhled na ledovec Allalin a několik okolních čtyřtisícovek. Vidět je i vrchol Allalinhornu, který je s výškou 4 027 m n. m. považován za nejpřístupnější čtyřtisícovku v této oblasti. Cesta na něj zabere trénovaným asi dvě hodiny a je bez větší technické náročnosti. Je však nutné mít s sebou ledovcové vybavení a doporučuje se výstup absolvovat s průvodcem.
Návštěvníci si tu mohou prohlédnout i největší ledovcový pavilon na světě s prostornými dómy a sochami z ledu. Kochat okolím se lze z prostorné betonové terasy či z nejvýše položené otočné restaurace na světě. Během hodiny, kdy se oběhne kolem svého středu o 360 stupňů, si důkladně prohlédnete okolní hory. Doporučuji ochutnat i něco z místního jídelníčku – nabízí tu např. skvělé polévky či prkénko s lokálními uzeninami.
Kapličková cesta
Jestliže jste si užili lanovek a úžasných výhledů, ale máte pocit, že byste se přece jen chtěli trošku projít, vydejte se na Kapellenweg, tedy Kapličkovou cestu. Začíná u děsivého monstra komplexu Wellness Hostel 4000 (viditelného bohužel ze širokého okolí) u mostu přes soutěsku v centru Saas-Fee a směřuje dolů do údolí. Jedná se sice o nezpevněnou stezku, na jejímž začátku sejdete 77 schodů ke kapli Zur Hohen Stiege, ale po většinu času se jedná o pohodově spadající pěšinu, která klesá celkově o 250 výškových metrů.
Vznikla v letech 1705 až 1711 a lemuje ji patnáct malých půvabných kapliček. Žluté směrovky s nápisem Kapellenweg vás dovedou až do dva kilometry vzdáleného kempu, z jehož blízkosti odjíždí autobusy do ostatních částí Saastal. Pokračovat pěšky lze dál kolem říčky Saaser Vispa až do centra Saas-Grund.
Když po sobě čtu znovu texty o Saastalu, zjišťuju, že z mé lásky k tomuto údolí se vytratilo veškeré nadšení. Ale ono je snadnější popsat “technické” záležitosti, než vylíčit tu dechberoucí nádheru. Od prvního překvapení z pohledu na zasněžené vecholky hor, přes rozkvetlé louky které okouzlí jak barvami, tak vůní, až po ohromucíci ledovce s děsivou budoucností. A to nemluvín o nebetyčných horských velikánech, uprostřed nichž člověk pocítí svou bezmocnost a malost, ale pochopí i svou sílu.
Vyrazit do Saastal můžete se mnou na zájezdu CK ČiLe Perla švýcarských Alp Saastal (s kartou) a Ledovcový express. A když při přihlašování napíšete do poznámky ZCEST.EU, dostanete navíc slevu 3 % z ceny (a slevy se v tomto případě sčítají!).
Přidejte odpověď