Co má slavný humanista společného s Rotterdamem?
Rotterdam nikdy nebyl sídlem krále, ani městem reprezentačním. Vždy představoval kosmopolitní místo, kde se potkávaly různé menšiny a společně pracovaly na jeho rozvoji. Vždy to byla „velká dílna“, jak ho nazval místní rodák Erasmus Rotterdamský.
Jméno tohoto světově proslulého humanisty druhé poloviny 15. století nese ve městě univerzita, ulice i náměstí a jeho pomník zdobí prostor před St. Laurenskerk. Pojmenován po něm je i jeden z hlavních bodů rotterdamského panoramatu Erasmusbrug, tedy Erasmův most. Tato futuristická stavba vznikla roku 1996 a její jediný pilíř, dosahující výšky 139 m, se klene přes řeku Niewe Maas. Pro jeho výrazný tvar mu poetičtější duše přezdívají „labuť“, zatímco ty méně poetické ho kvůli množství projektových chyb, které způsobují jeho silné chvění, přejmenovaly na Most Parkinsonův.
Budovy, které jsou prostě „jiné“
K siluetě „nizozemského Manhattanu“ neodmyslitelně patří i Het Witte Huis, tedy Bílý dům, který jako jeden z mála budov přežil bombardování během druhé světové války. Jeho historie sahá až do roku 1898, kdy se tato secesní stavba, vysoká 45 metrů, proslavila jako první mrakodrap v Evropě.
Mezi obdivované a odborníky uznávané stavby tu patří i nejvyšší budovy v zemi na ulici Weena, které dosahují výšky až 150 m. K architektonickým skvostům se řadí soubor budov Kijk Kubus postavený v letech 1978 až 1984. Jedná se o obytné domy, které místní nenazvou jinak než Paalwoningen, tedy bydlení na sloupech. Celý komplex je proslulý neobvyklým pojetím architektury – domy vyrůstají ze země jako stromy, jejich koruna je tvořena obytnými kostkami postavenými na hranu a v dutém „kmeni“ se ukrývá přístupové schodiště k bytům. Stejný autor Piet Bloom navrhl i vedle stojící Het Potlood ve tvaru tužky.
K dalším pozoruhodným budovám patří i Groothandelsgebouw z roku 1951, při jejíž stavbě se spojilo dvě stě firem, aby nahradily prostory zničené bombardováním, dále pak kongresové a koncertní centrum De Doelen, postavené roku 1966, do jehož velkého sálu se vejde 2000 posluchačů.
Troška rotterdamské historie
Ti, kteří by si chtěli udělat představu o původní tváři Rotterdamu, by měli vyrazit do Delfshaven. Je to nejstarší městská část, přestože roku 1389 vznikla jako přístav města Delft. Bývalá skladiště v tomto malebném přístavu nahradily prodejny starožitností a antikvariáty a atmosféru předválečných dob dokreslují i kotvící staré plachetnice.
Mezi nemnoho staveb, které se zachovaly z doby před druhou světovou válkou, patří i radnice na Coolsingel z roku 1920, která je největší radnicí v Nizozemsku. Nejstarší budova v zemi stojí na náměstí Grote Kerkplein; jedná se o pozdně gotickou křížovou baziliku zasvěcenou St. Laurencovi, tedy kostel sv. Vavřince.
Hieronymus Bosch i poplatky
Ti, koho už nebaví prohlídka věhlasné rottedamské architektury, mohou navštívit některé z místních muzeí.
Museum Boymans van Beuningen se pyšní jako jediné muzeum v zemi obrazy Hieronyma Bosche. Tohoto nizozemského malíře přelomu 15. a 16. století tady doplňují díla starých mistrů, impresionistů, surrealistů i práce z období moderny. V samotném přilehlém muzejním parku lze strávit i několik hodin.
Neobvyklé a originální je bezesporu Belastingmuseum van der Poel, tedy Muzeum poplatků. To vystavuje (patrně jako jediné na světě) doklady o poplatcích, daních a clech z různých míst planety i z různých období světové historie.
ZOO, která unikla bombardování
Nejenom děti ocení místní zoologickou zahradu. Ta vznikla roku 1857 v centru města. Tehdy si dva zaměstnanci místní dráhy pronajali lokalitu, aby zde umístili vzácné ptáky. Místo se stalo velmi populárním a postupně se změnilo v opravdovou ZOO. Těsně před druhou světovou válkou však bylo rozhodnuto o jejím přestěhování z centra na nový polder Blijdorp. Změna byla realizována na začátku roku 1940, což zvířatům zachránilo život.
V současné době je součástí ZOO její vlastní výzkumné oddělení, probíhá tu program chovu vzácných a ohrožených druhů a ve snaze přiblížit místní prostředí co nejvíce přirozenému prostředí zvířat tu vznikají projekty jako gorilí ostrov či gigantické oceánium.
Co má Rotterdam společného s Českou republikou?
Díky své schopnosti se po každé katastrofě postavit rychle na nohy je Rotterdam 21. století moderní evropské velkoměsto a významné kulturní centrum. Počtem svých obyvatel (596 000) se řadí na druhé místo v zemi.
A pro náš Čechy je významný už tím, že je tu pohřben autor hudby naší hymny František Škroup, který tu dva roky působil jako dirigent a roku 1966 tady zemřel.
Rada: Rozhodnete-li se navštívit Euromast, vyberte si určitě jasný slunečný den bez deště. I tak si nezapomeňte s sebou vzít větrovku, protože čekání na výtah na větrné plošině ve výšce 100 m se může protáhnout.
Článek vyšel na stránkách http://www.radynacestu.cz/magazin/zajimavosti-rotterdam/
Přidejte odpověď