Když se poprvé podíváte na Chagallovo okno v remešské katedrále, chvíli přemýšlíte, proč je vlastně tak slavné. Věnujete-li mu však delší chvíli, začnou k vám ze záplavy modře vystupovat postavy a vy se nebudete moci vynadívat. A stejně je to i s Remeší, městem, které nelze nemilovat.
Přestože 80 % města bylo zničeno německým vojskem během druhé světové války, Remeš rozhodně své návštěvníky nezklame. Největší a nejznámější město v oblasti Champagne založil keltský kmen Rémů, podle nějž také získalo název. Výhodnou pozici na křižovatce dálkových cest využili i Římané, kteří z něj udělali hlavní město Gallia Belgica zvané Durocortorum. Z této doby tu zůstala tzv. Marsova brána, trojitý vítězný oblouk v korintském stylu, postavený na počest císaře Augusta. 33 metrů dlouhá a 13 metrů vysoká stavba z místního vápence, zdobená reliéfy zobrazujícími Romula a Réma, se stala v 16. století součástí hradeb a jako důležitá městská brána byla zachována dodnes.
Ampulka seslaná z nebe
Zásadním dějinným milníkem pro město se stal rok 496. Tehdy tu arcibiskup Remigius pokřtil franského krále z horního toku Rýna Chlodvíka, zakladatele franské říše. Skleněná ampulka naplněná posvátným olejem sestoupila z nebes a od té doby tekutinou v ní uchovávanou byli při korunovaci pomazáni všichni králové Francie. Král Chlodvík také založil legendární Řád svaté ampule, který má čtyři členy. Jejich úkolem bylo opatrovat nádobku s tekutinou i opatství svatého Remigia, kde byla ampule uchovávána. Tito řádoví bratři se označovali křížem, na němž sedí holubice s lahvičkou, a k jejich výsadám patřila i povinnost držet při korunovaci nad králem a ampulí baldachýn.
Na místě, kde byl svatý Remigius roku 533 pochován, vznikla původně kaple svatého Kryštofa, kterou později nahradila románsko-gotická bazilika. Přestože se nachází stranou od centra, stojí za to se sem vydat. Každého ohromí nejen její rozměry (šířka 28 metrů, délka 123 metrů), ale i věžě 56 metrů vysoké, a především nádherný interiér s raně gotickým chórem a věncem kaplí.
Ampule, která dříve toto opatství ochraňovalo, našla dnes své místo v Paláci Tau. Arbiskupský palác pojmenovaný dle svého netradičního půdorysu ve tvaru písmene T postavili roku 1690 na místě římské vily a středověkého paláce dle plánů Julese Hardouina-Mansarta a Roberta de Cotte. Právě zde králové trávili poslední noc před korunovací a v Salle du Tau pořádali následnou slavností hostinu. Kromě ampule si tu mohou dnešní návštěvníci prohlédnout i korunovační klenoty, tapisérie, korunovační oblečení Karla X. a v neposlední řadě i originály soch z protější katedrály.
Kde se korunují francouzští králové
Remešská katedrála zasvěcená Panně Marii patří k nejvýznamnějším církevním stavbám ve Francii a roku 1991 byla spoulu s palácem Tau a opatství svatého Remigia zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Právě na tomto místě bylo korunováno dvacet šest francouzských králů, počínaje Chlodvíkem v pátek století, přes asi nejslavnější korunovaci krále Karla VII. za účasti Jany z Arcu a konče roku 1821 Karlem X. Důležitost tohoto místa podtrhuje fakt, že když původní katedrála ve 13. století vyhořela, dva králové, Ludvík VIII. a Ludvík IX., se nechali korunovat na staveništi obnovovaného kostela. Po staletích budování, které jí daly překvapivě jednotný styl vyspělé francouzské gotiky, přišly katastrofy – během Velké francouzské revoluce byla zničena chórová přepážka a okna, zpustošena byla i během první světové války, kdy plameny měly takovou sílu, že roztavily kovové součásti katedrály, které protékaly jako láva kamennými chrliči, a většina vitráží padla za oběť bombardování během druhé světové války. Pro Čechy je jistě zajímavé, že obnoveny byly dle návrhu českého malíře Josefa Šímy. Nejznámnějším oknem jsou však ta v axiální kapli. Dle návrhu Marca Chagalla je vyrobili místní řemeslníci za použití původní středověké techniky. Jejich motivy čerpají ze Starého zákona, pravé okno je inspirováno životem svatého Ludvíka a jiných francouzských králů.
Zaujme tu už i samotný rozsáhlý interiér. Kvůli korunovačnímu průvodu je zde maximálně rozšířena chrámová loď i chór, takže vše působí velmi prostorným dojmem a zároveň i pocitem velké výšky.
Bohatě zdobená jsou i vnější průčelí stavby. Všech 2300 soch působí lidsky a překvapivě spíše radostně. Jako by zdůrazněním spíše pozemských vlastností a charakteristik tvůrci sdělovali, že je nutné soustředit se nejenom na to, co bude po smrti, ale především na život pozemský, který vůbec není tak špatný.
Hlavnímu západnímu průčelí dominují tři portály – Panny Marie, Zvěstování a Nanebevzetí. Nad velkolepou gotickou rozetou se pak nachází galerie králů s obrovskými sochami francouzských panovníků, v jejichž středu stojí sám Chlodvík. Dvě věže dosahují výšky 81 metrů (oproti původně plánovaným 120 metrům) a ve zvonici v jedné z nich jsou ukryty dva zvony, z nichž větší, zvaný Charlotte, váží 11 tun.
Nejvíce pozornosti však poutá podivně usmívající se anděl v levém portále. Jeho záhadný úsměv budí pozornost už od 13. století a není proto divu, že se stal neoficiálním symbolem města.
Město šampaňského
Město Remeš tvoří spolu s Epernay a Châlons-en-Champagne vrcholy trojúhelníku, které ohraničují oblast Champagne. Pouze zde vzniká šumivé víno, které smí být označováno jako šampaňské. Za jeho kolébku je považováno benediktinské opatství Saint-Hilaire, kde se roku 1668 ujal klášterních sklepů mladý mnich Dom Pérignon. Ten se zpočátku snažil bublinek ve vínu zbavit, aby při transportu do Anglie nevybuchovalo, a přitom objevil metodu výroby tohoto slavného vína. Na věhlasnosti začalo šampaňské získávat na konci 17. století, kdy se rozšiřoval obchod a sklepy v Remeši přestaly dostačovat – proto vznikaly nové z bývalých galsko-římských podzemních chodeb. Dnes je v celé oblasti přes 19 000 pěstitelů révy, z nichž víno přímo zákazníků prodává jen něco přes 2000. Největší produkce pochází z 261 tzv. šampaňských domů, které nakupují hrozny ve velkém a dosahuje 71% podílu na trhu.
Samotná Remeš je domovem několika nejslavnějších grandes marques, tedy věhlasných značek. Navštívit tu je možné osm sklepů, mezi něž patří např. Canard-Duchêne, Veuve Clicquet či Charles de Cazanove. Během prohlídky se dozvíte vše nejen o pěstování vína v oblasti Champagne, ale i o specifikách jeho výroby a klasifikaci. Nedílnou součástí návštěvy je i ochutnávka „vzorků“ tohoto lahodného moku.
V centru Remeše, přímo před katedrálou Panny Marie, začíná turistická stezka po vinařských vesnicích, tzv. Route Touristique du Champagne. Vydáte-li se po ní, projdete mezi vinicemi a typickými městy či vesnicemi, v nichž můžete navštívit vinařství a osobně se seznámit s vinaři. Při prohlídkách sklepů uvidíte nekonečné podzemní chodby vyhloubené v křídovém podloží, v nichž zrají tisíce lahví šampaňského prestižních značek. V malebné vesničce Hautvilliers lze navštívit kostel postavený na místě bývalého kláštera, v němž v 17. století Dom Pérignon vynalezl metodu výroby šampaňského. Hold tomuto géniovi můžete vzdát přímo u jeho hrobu.
května 1945 ve 2.41 hodin podepsal z nařízení Hitlerova nástupce velkoadmirála Dönitze německý generál Alfred Jodl v Remeši Akt bezpodmínečné kapitulace. Došlo k tomu v hlavním stanu velitele vojsk západních spojenců generála Dwighta Eisenhowera ve Francii. Na tomto místě vzniklo u příležitosti 40. výročí této události Musée de la Reddition, tedy Muzeum kapitulace. Na žádost Sovětského svazu byla kapitulace zopakována o den později v Berlíně za přítomnosti představitelů SSSR, USA a Velké Británie.
730 km z hraničního přechodu Rozvadov do Remeše lze projet za sedm hodin. Ze 140 km vzdálené Paříže sem jezdí vlaky TGV, které vyjíždí z nádraží Gare de l´Est. Cesta trvá asi 45 minut a stojí kolem 30 Euro. Město můžete navštívit i v rámci programů některých českých cestovních kanceláří. Návštěvu šampaňských sklepů v Remeši nabízí jako fakultativní výlet na eurovíkendech do Paříže např. www.grandtravel.cz.
Článek byl publikován 26. 8. 2016 v páteční příloze Víkend deníku Právo
Přidejte odpověď