„Křivolaké jsou dějiny člověka, ale přímočaré je dílo jeho,“ zapsal si Karel Čapek okouzlen holandskou krajinou polderů. A plochá krajina protkaná množstvím rovnoběžných kanálů svoje kouzlo rozhodně má.
Poldery dnes zabírají plochu dvou pětin území Nizozemska. Už před třemi tisíci lety si zde lidé stavěli své domy na umělých vyvýšeninách a ve 4. až 8. století je bránili proti vodě hrázemi. Aktivně však začali proti vodnímu živlu bojovat až ve století dvanáctém. Tehdy mniši na lodích přiváželi písek a hlínu k nezalitým písčinám, aby území, na němž chtěli žít, oddělili od moře. Proto postavili hráz ve tvaru prstence, která lépe odolávala náporu rozbouřeného moře, a ohraničenou vodu odčerpávali do kanálů. Vznik prvního polderu, zvaného Achtenmeer, je datován do roku 1250 – pro jeho získání musela být postavena v provincii Severní Holandsko hráz dlouhá 126 km.
Velkou změnu přinesl do Nizozemska větrný mlýn, především pak geniální vynález lopatek nastavitelných dle směru větru. Díky větší efektivitě tak mohlo začít v 17. století odvodňování hlubších jezer a získávání půdy ve velkém. Další skok představoval v 19. století vynález parního mlýna, díky němuž vzniklo 18 000 ha úrodné půdy polderu Haarlemmermeer.
Když se moře změní v jezero…
Symbolem nizozemského boje s vodou se stal inženýr Cornelius Lely. Ten roku 1981 přišel s projektem na uzavření úzkého dlouhého zálivu Zuiderzee, vycházejícího ze Severního moře, z něhož často přicházela zkáza vesnic ležících na jeho pobřeží. Roku 1932 byla po pěti letech neuvěřitelně náročné práce otevřena 32 km dlouhá hráz Afsluitdijk, tzv. uzavírací hráz, která z dosavadního zálivu udělala jezero IJsselmeer. Jeho oddělení od moře zajistilo větší bezpečí pro okolní obyvatele, a dokonce vytvořilo i podmínky pro zrod nových polderů – hráze uvnitř jezera už nemusely být tak pevné a stavbu neovlivňoval příliv a odliv. Na nově získaných plochách vznikla nejenom nová amsterdamská čtvrť IJburg, ale i celá nová provincie Flevoland.
Jak vzniká polder?
Odvodněním území vše začíná, ale jak z něj vznikne půda, kterou mohou lidé využívat?
Po odčerpání vody zůstává na místě měkká blátivá půda. Do ní se na dva roky vysadí rákosí, jehož kořeny zem zpevní a napomůžou odpařování. Poté se tu buď mohou zasadit plodiny, které nevyžadují nasazení těžké techniky, jako např. řepka, nebo se nově vzniklý pozemek využije jako pastvina pro stáda krav či ovcí, které svými kopyty půdu udusají.
Do vzniklé zeminy se pak vysadí obiloviny, nejčastěji pšenice, a po pěti letech je polder s 1,2 metry pevné půdy hotový. Jeho majitelem je vždy stát, který pozemky pronajímá.
Proces odvodňování však není nikdy ukončený. Nizozemsko chrání 3000 km dun a hrází a stále tu pracuje 20 000 čerpadel. Vodohospodáři tvrdí, že kdyby se na 24 hodin vypnula, jedna osmina Nizozemska skončí pod vodou.
Čerpadla ženou vodu do odčerpávacích stanic a odtud dále do tzv. boezem, tedy systému jezer a kanálu, které fungují jako sběrná nádrž až do odlivu, kdy se voda dostane do moře. Aby celý systém dobře fungoval a čerpadla se nezanášela, má každý zemědělec povinnost čistit kanály na svém pozemku.
Beemster
Celkový počet polderů na území Nizozemska dnes dosahuje čísla 24. Nejstarší z těch velkých Beemster, ležící 3,5 metrů pod hladinou moře, byl slavnostně prohlášen za hotový 19. května 1612 a je zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Vznikl vysušením stejnojmenného jezera dle projektu Jana Adriaanszona Leeghwatera, který financovala skupina obchodníků z Východoindické společnosti. 47 větrných mlýnů tu během pěti let proměnilo jezero na 73 km² extrémně úrodné půdy, která zajistila rychlý návrat investic. Tu si vlastníci přesně vyparcelovali na pole o velikosti 180×900 metrů. Ještě dnes tu lze vidět pozůstatky tohoto pravoúhlého systému a uspořádání v souladu s klasickými renesančními principy plánování.
V centru tohoto polderu leží malé městečko Middenbeemster, prošpikované kanály. Na jeho nejstarší části, náměstí, se dodnes konají tradiční trhy.
Letiště i květinová burza
Stejný projektant navrhl i rekultivaci Harlemského jezera a jeho okolí. Toto jezero mělo spíše podobu rašeliniště, které zde zůstalo jako zbytek severního ramene Rýna. Zatímco roku 1531 mělo samotné jezero rozlohu 26 km² a okolní malá jezírka celkem 31 km², bouře a záplavy rozšířily roku 1647 místní vodní plochu na 150 km². Leeghwaterův projekt byl však ignorován ještě další dvě století. Teprve až roku 1836 hurikán vyhnal vodu z Harleemmermeer až k branám Amsterdamu a na předměstí Leidenu, rozhodl král William I. o vytvoření nového polderu. Ten byl dokončen roku 1855.
15 % jeho celkové rozlohy dnes zabírá největší nizozemské letiště Schiphol. Tento název znamená doslova lodní díra a odkazuje na fakt, že v tomto prostoru zmizelo mnoho plavidel. Bez zajímavosti není ani fakt, že na místě dnešních přistávacích ploch a odbavovacích hal proběhla během Nizozemské války o nezávislost bitva proti Španělům. Když zde roku 1916 v úrovni 4 metry pod hladinou moře začali tehdy vojenské letiště stavět, narazili dělníci na mnoho ostatků potopených lodí.
Na tomto polderu také probíhá největší květinová burza na světě. Každý všední den v šest hodin ráno se malé městečko Aalsmeer promění v centrum světového květinářského obchodu a během dopoledne se zde prodá okolo 16 milionů řezaných a asi 1 milion hrnkových květin. Počátky burzy, která se dnes rozkládá na ploše 990000 m², sahají až do roku 1928, kdy se tu začal používat princip holandské dražby. Hra o čas však pokračuje i po uzavření burzy v 11.00 před polednem – květiny musí být u koncového zákazníka ještě ten samý den. Proto se nakoupené rostliny převáží v klimatizovaných boxech do okolních zemí či transportují na Schiphol, odkud putují do celého světa.
Flevoland – provincie na třech polderech
Nejmladší z dvanácti nizozemských provincii Flevoland vyrostla doslova z vody. Když byl roku 1918 schválen zákon o vysušení Zuiderzee a o 14 let později hráz ohradila jezero IJsselmeer, vznikl v jeho jihovýchodní části roku 1942 polder Noordoostpolder, který do sebe začlenil i ostrovy Urk a Schokland. Společně se dvěma dalšími poldery, vzniklými v 50. a 60. letech 20. století, utvořily novou provincii. Původní plán počítal s využitím získané půdy pro zemědělské účely, ale kvůli rychle se rozrůstající populaci tu vyrostla nová města. Jejich správním střediskem je Lelystad, pojmenovaný na počest Cornelia Lelyho, autora projektu hráze Afsluitdijk.
Pro mnohé Nizozemce je slovo Flevoland synonymem rekreace a zábavy. Cestují sem především do rekreační oblasti Dronten a málokdo vynechá rodinný zábavní park Flags Holland. Navíc nabízí Flevolad něco, co jinde v Nizozemsku najdete i stěží – les.
Vodní rady
Už od 12. století fungují tzv. vodní rady. Jejich úkolem je udržovat hráze a odvodňovací systémy a v případě nebezpečí sledovat kvalitu hráze. Kdyby náhodou někde praskla, mají připravené pytle písku, aby zabránili unikání vody. Členy rady jsou vždy obyvatelé daného území, neboť právě oni mají největší zájem na kvalitním fungování celého vodního systému, aby ochránili svůj majetek i rodiny.
Nízké Nizozemsko
Velké části Nizozemska leží pod úrovní mořské hladiny. Nejnižším bodem je Zuidplaspolder ve městě Gouda, kterému do úrovně moře chybí 6,76 metrů. Nad úroveň mořské hladiny se země zvedá až 65 km od moře. I tak nedosahuje závratných výšek – ale Nizozemci jsou na svůj Vaalselberg s 321 metry náležitě hrdi.
Chcete-li si udělat výlet do poklidné krajiny Beesteru, lze využít místní dopravu. Z amsterdamského hlavního nádraží jede autobus č. 306 do Middenbeemsteru a cesta trvá asi 45 minut. Možné je také dojet sem z Amsterdamu na kole. Cyklostezka Gouden Driehoek Fietsroute je dlouhá 28 km a umožní vám využít několik beemsterských cyklotras v délce od 17 do 32 kilometrů, vedoucími mezi úhlednými poli a vesničkami.
Článek byl publikován 27. 5. 2016 v páteční příloze Víkend deníku Právo
Přidejte odpověď