Osm mil jihozápadně od turisticky oblíbeného univerzitního města Cambridge leží vesnička Duxford. Nijak se neliší od ostatních anglických sídel a patrně by její jméno většina populace nikdy nezaslechla, kdyby tu během první světové války nebyla vybudována přistávací dráha. Ta se stala jednou z raných základen první zcela nezávislé letecké síly na světě – Royal Air Force (RAF).
Letecká základna
Od této chvíle začala sláva Duxfordu jen vzrůstat. Už roku 1918 zde byla založena letecká škola a po reorganizaci o 6 let později tu vznikla bojová základna stíhačů, kteří toto letiště využívali celých 37 let. Svou zásadní roli však Duxford sehrál během druhé světové války, především v Bitvě o Británii a během invaze do Normandie, kdy byl využíván americkou 78. stíhací skupinou.
Pro Čechy je důležitý i fakt, že od září roku 1940 tu jako součást Duxford Wing působila 310. stíhací peruť. Právě tady byla uznána bojeschopnou a na svých letounech Hawker Hurricane prokazovali českoslovenští letci svoji odvahu a šířili dobré jméno své republiky. Jejich velitel G. D. M. Blackwood tak mohl pronést dnes už slavné hodnocení: „Tehdy jsem poznal, jak českoslovenští letci dovedou bojovat. Nebylo třeba rozkazů rádiem, vrhli se na Němce bez váhání.“
Dějiny letectví v hangárech i na ploše
Letiště v Duxfordu plnilo svoji funkci až do roku 1961. Tehdy mělo být přebudováno na věznici či na sportovní centrum, ale časem zvítězila myšlenka jeho přeměny na letecké muzeum.
To bylo otevřeno roku 1977 a k expozicím využilo všechny čtyři historické hangáry. Postupně byly dostavěny další haly, včetně budovy navržené architektem Normanem Fosterem roku 1991, za níž dostal prestižní Stirlingovu cenu. Nachází se v ní Americké letecké muzeum, v němž si návštěvníci mohou prohlédnout americká letadla z druhé světové války, včetně B52, bombardéry B17 a B29, S-71, Blackbird a B24 Liberator.
Nejvíce letadel však nabízí Air Space – zatím poslední dokončená expozice. Lze tu vidět přes třicet významných exponátů, které mapují od počátků vývoj letectví v Británii a Commonwealthu.
V hangárech č. 2 až 4 návštěvníci projdou sbírku britských a amerických stíhacích letounů z druhé světové války, námořní vojenskou techniku, včetně miniaturní ponorky, a poutavou výstavu o vzdušné obraně Británie. Škoda by byla vynechat i hangár č. 5, v němž je možné sledovat zaměstnance muzea a dobrovolné nadšence při práci na opravách a konzervaci letadel.
A nejenom letadla…
Ukázky pozemní techniky skrývá Land Warfare Hall. Vedle tanků, bojových vozidel a dělostřelecké techniky (např. děla, bojová vozidla, tanky T-34, Sherman, Churchill, Centaur) se tu nabízí k prohlídce množství výstav – např. o Bernardu Law Montgomerym.
V celém areálu se nachází přes 200 letadel; od dvojplošníků z druhé světové války až po trysková letadla. Skvěle a zajímavě uspořádaná expozice umožňuje např. prohlídku letadel Concorde uvnitř, ale i přehledné srovnání vedle sebe umístěných letounů Spitfire, Lancaster, Mosquite a Sunderland.
I pro ty, kteří letadlům neholdují…
Na prohlídku každé z hal potřebuje zanícený nadšenec i několik hodin. Ti méně angažovaní stihnout projít celý areál za dvě hodiny a určitě ocení i netradiční pohled na válečnou techniku, názorné popisy, množství interaktivních her, skvělou architekturu výstavních hal i otevřenou krajinu kolem letiště.
Článek byl publikován 3. 8. 2015 na stránkách http://www.radynacestu.cz/magazin/iwm-duxford/
Přidejte odpověď