„Krutý byl sníh, který zasypal Glen Coe a pokryl hrob Mac Donaldů,“ začíná slavná skotská píseň. A přestože její melodie i rytmus vybízí spíše k tanci, líčí jeden z největších masakrů skotských dějin – vyvraždění klanu Mac Donald.
Široké údolí ledovcového původu mění svůj vzhled dle počasí. Zatímco ve slunných dnech se turisté nemohou nabažit zlatavěhnědé barvy příkrých svahů, zatažená obloha jej proměňuje v zoufale opuštěné místo, kde zůstat do setmění by bylo trestem. Větší část tohoto 16 km dlouhého majestátního údolí získal horolezec a filantrop Percy Unn, který jej věnoval nadaci National Trust of Scotland s podmínkou, že tu uchová divokou a nedotčenou přírodu. Zbylé pozemky roku 2002 koupil zakladatel Glencoe Heritage Trust Alistair Mac Donald, potomek jednoho z mála členů klanu, kteří přežili děsivé vraždění.
To proběhlo 13. února 1692, ale jeho kořeny sahají ještě dále do historie.
Dva králové na jeden trůn
Roku 1688 usedl po výzvě parlamentu na anglický trůn Vilém III., ale většina skotských klanů již dříve slíbila věrnost jeho předchůdci Jakubovi II. Skotský parlament napsal zprávu oběma panovníkům, ale po hrubé a arogantní odpovědi Jakuba II. také uznal za svého krále Viléma.
I přesto se někteří Skotové snažili vrátit trůn králi Jakubovi, ale byli poraženi v bitvě u Dunkelde. Této bitvy se zúčastnili i členové klanu Mac Donaldů, usazení v údolí Glen Coe. Tito padouši, ničemové, zloději dobytka a postrach širokého okolí po cestě domů vyplenili území Roberta Campbella z Glenlyonu, čímž dokonali jeho krach.
Těžce složený slib
V roce 1691 byl Jakub II. poražen a odjel do exilu. Vilém III. nabídl klanům z Vysočiny milost, pokud mu slíbí věrnost do prvního dne nového roku. Skotové proto požádali Jakuba o svolení k tomuto kroku – ten dlouho váhal a rozhodnutí odkládal, takže zpráva s jeho souhlasem dorazila až v polovině prosince.
V té době panovalo na horách strašné počasí – Glen Coe svíraly třeskuté mrazy a vánice znesnadňovaly jakýkoli pohyb v hlubokém sněhu. I přesto se 31. prosince vydal zástupce Mac Donaldů do asi 20 km vzdálené pevnosti Fort William, kde požádal správce, aby přijal jeho slib. Ten to však odmítl, protože nebyl kompetentní k takovýmto úkonům, a Alastaira Maclaina poslal do Inveraray, vzdáleného vzdušnou čarou asi 90 km. I přestože měl s sebou od správce ochranný list, byl cestou zajat posádkou pěšího regimentu a trvalo další tři dny, než do města dorazil. A protože úředník, který mohl slib přijmout, trávil začátek roku s rodinou mimo město, vyslovení věrnosti králi se znovu odložilo.
Po slavnostním slibu Vilému III. se Alaistar vydal na cestu domů, přesvědčený, že vše je v pořádku.
Zrada hostů
Nedodržení termínu však využila vláda a zosnovala proti odbojným Mac Donaldům spiknutí, aby zkrotila nepoddajné horaly, a král tak na odstrašujícím příkladu demonstroval svoji moc a sílu.
130 vojáků pod vedením Campbella z Glenlyonu, který nikdy Mac Donaldům neodpustil, se ubytovalo v údolí Glen Coe a po dobu dvou týdnu se nechalo hostit místními obyvateli. Ještě poslední večer si jejich velitel zahrál kostky s bezstarostnými horaly a všichni ulehli ke spánku. Netušili, že vojáci po celou dobu mapovali okolí a uzavírali únikové cesty.
Časně ráno 13. února 1692 byl ze skály zvané Signal Rock vydán pokyn ke vraždění. Vojáci zabili 38 mužů klanu Mac Donald a dalších 40 dětí a žen umrzlo v okolí poté, co jejich domy lehly popelem.
Dnes tuto hrůzu připomíná jen pamětní deska pod signální skálou. Turisté tu obdivují nádherné horské údolí obehnané divokými horskými svahy. Vede tudy i nejznámější úsek první skotské turistické trasy, pojmenované Cesta západní Vysočinou (West Highlands Way), zvaný Ďáblovo schodiště. Na začátku údolí se také nachází jedno z mála lyžařských středisek ve Skotsku. Skvělé sjezdy a nádherné výhledy tu jsou ale vykoupeny častým střídáním počasí.
Odkaz na píseň Massacre Of Glencoe: https://www.youtube.com/watch?v=8cPitxtk4m0
Přidejte odpověď