Každý Čech, který přijede do Londýna, se od průvodce jistě dozví, že středová osa Londýnského oka byla vyrobena v dceřiné společnosti Škoda Plzeň. Českých stop však lze v hlavním městě Spojeného království najít daleko více.
Londýn před požárem
Leží 1100 km od hranic naší republiky, od Evropy je oddělená průlivem, a přesto lze v britské metropoli najít mnoho stop, dokazující odvahu a um Čechů. K těm nejstarším patří práce jednoho z největších grafiků 17. století Václava Hollara.
Ten se sice narodil 13. července 1607 v Praze, ale pohřbený je v kostele svaté Margarety vedle Westminsterského opatství. Jak se dostal do Londýna?
Při svých studiích v Kolíně nad Rýnem se Hollar setkal s milovníkem umění Thomasem Howardem, hrabětem z Arundelu. S ním poté odcestoval do Vídně, do Prahy a roku 1637 do Londýna, kde brzy získal práci učitele kreslení budoucího krále Karla II.
Kromě toho kreslil vše, co viděl: lidi, interiéry, krajiny, domy, ale především Londýn, takže díky němu dnes víme, jak toto město vypadalo před velkým požárem roku 1666. K jeho nejznámějším dílům patří 0,91 metrů dlouhý Pohled na Greenwich a v Britském muzeu a v knihovně zámku ve Windsoru se dochovalo více než 2740 jeho prací.
Václav Hollar často kreslil Londýn z věže katedrály Southwark na jižním břehu Temže. A právě tady lze najít i pamětní desku z dílny Františka Bělského, připomínající tohoto muže a jeho dílo.
Česká královna na anglickém trůně
Ještě hlouběji do historie musíme vyrazit za anglickou královnou Annou Českou, neboli Lucemburskou. Narodila se roku 1366 jako sedmé dítě krále a císaře Karla IV. a první dítě jeho čtvrté manželky Anny Pomořanské.
Už od narození představovala Anna „kvalitní zboží“ a za svého dětství byla dvakrát zasnoubená. Nakonec se však pro jejího otce a později i pro jejího nevlastního bratra Václava IV. ukázalo nejvýhodnější spojenectví s anglickým králem Richardem II. Plantagenetem, takže roku 1381 vyrazila princezna i s početným doprovodem k Velké Británii.
Poté věci nabraly spád: 18. ledna 1382 poprvé spatřila svého budoucího manžela, o dva dny později se patnáctiletá Anna provdala za o osm měsíců mladšího krále a 22. ledna stejného roku byla korunována anglickou královnou.
Přestože neměli děti, prožil královský pár dvanáct let spokojeného manželství a Anna byla mezi obyvateli ostrova velmi oblíbená. Historické prameny ji popisují jako vlídnou a laskavou královnu, která si vysloužila přízvisko Good Queen Anne, tedy dobrá královna Anna.
Zemřela ve svých 28 letech na mor. Zoufalý manžel (poté, co vypálil panství, na němž zemřela) ji nechal pohřbít v kapli Westminsterského opatství a později byl pochován po jejím boku. Její obraz také vévodí jednomu z pokojů Buckinghamského paláce.
Památník bitvy o Británii
Na břehu řeky Temže nedaleko Westminster Bridge na Victoria Embankment nelze přehlédnout dvacet pět metrů dlouhý bronzový reliéf připomínající bitvu o Británii, která proběhla od července do října 1940. 18. září 2005 jej odhalil princ Charles se svou ženou Camillou, vévodkyní z Cornwallu. Na žulovém podstavci, který původně sloužil jako odvětrávání parních vlaků v podzemí, jsou zavěšené reliéfy a tabule sochaře Paula Daye s 2936 jmény letců ze čtrnácti zemí, kteří se této bitvy zúčastnili. Mezi nimi lze najít i 88 Čechoslováků, kteří si tu vybudovali dobrou pověst svým chováním, odvahou a profesionalitou.
K těm nejznámějším patří např. četař Josef František, který během bitvy o Británii sestřelil sedmnáct německých letadel, tedy nejvíc ze všech pilotů RAF.
Odkaz na české vojáky lze najít i v kostele St. Clement Danes, který od roku 1958 slouží Royal Air Force a kde jsou vyobrazeny znaky jejích jednotek z let 1939 až 1945. V jeho západním části se nachází velký znak RAF obklopený znaky zahraničních jednotek, mezi nimiž lze najít i československou.
Kde byla naplánován atentát
S druhou světovou válkou souvisí i plaketa na domě zvaném Porchester Gate v ulici Bayswatter Road, kopírující severní stranu Kensingtonských zahrad. Vznikla na popud českého dokumentaristy Jana Kaplana a byla sem umístěna u příležitosti 70. výročí operace Anthropoid.
Po mnichovské dohodě český prezident Edvard Beneš abdikoval a odešel do exilu ve Spojeném království. Původně bydlel v londýnské čtvrti Putney, ale kvůli bombardování města se přesunul do vesnice Aston Abbotts v hrabství Buckinghamshire. Odtud každý den jezdil do svého úřadu v Londýně autobusem. Možná právě proto mezi vesnicemi Aston Abbotts a vedlejší Wingrave postavil zděnou autobusovou zastávku, která dodnes chrání cestující před nepřízní anglického počasí.
Roku 1941 rozhodla československá exilová vláda s Benešem v čele o provedení vojenské operace, při níž měl být odstraněn říšský protektor Reinhard Heydrich. Příprava tohoto projektu, zvaného Operace Anthropoid, byla realizována českou vojenskou špionáží, která sídlila právě v budově Porchester Gate. V říjnu 1941 zde tak za spolupráce s britskou stranou vznikl plán, který vyvrcholil v Praze 27. května následujícího roku.
Čeští architekti v Londýně
V Londýně však lze obdivovat i práci našich současníků. K těm nejvýraznějším patří stavby, které realizoval Jan Kaplický.
Ten přišel do Spojeného království v roce 1968 a o jedenáct let později založil společně s Davidem Nixonem dnes slavné architektonické studio Future Systems. Jejich první veřejná zakázka byla budova mediálního centra na kriketovém stadionu Lord´s Cricket Ground, za něž roku 1999 získali prestižní Stirlingovu cenu.
Jejich úkolem bylo respektovat charakter stadionu a zároveň vytvořit moderní mediální centrum. Na podstavci z hliníkových profilů tak 15 metrů nad zemí vyrostla hladká bílá skořápka, jejíž přední stěna, směřující k hřišti, je z tvrzeného skla, nakloněného na 25°, aby neodrážela sluneční paprsky do očí hráčů.
Slavná je i další realizace tohoto ateliéru ve čtvrti Docklands. Roku 1994 tu začal vznikat pontonový most, připomínající hmyz, který se jen lehce dotýká hladiny. Jedná se o ocelovou konstrukci s hliníkovým chodníkem, který se během několik sekund otevře, aby tudy mohly proplout lodě.
Roku 1984 navrhl Jan Kaplický společně s významnou českou architektkou Evou Jiřičnou Butik Way-in v obchodním domě Harrods. Její ateliér pak stojí za realizací futuristického schodiště v západním křídle Somerset House, vchodu a recepce ve Victoria & Albert Museum či originální autobusové zastávky na Canada Water.
Jak se tam dostat:
Pamětní deska Václava Hollara (Southwark Cathedral) – nejbližší stanice metra London Bridge Station linek Jubilee a Northern, vstup zdarma, požadován dobrovolný příspěvek
Náhrobek Anny České (Westminsterské opatství) – nejbližší stanice metra Westminster linek Circle, District, Jubilee, vstupné do opatství £ 22.00
Památník bitvy o Británii (Victoria Embankment) – nejbližší stanice metra Westminster linek Circle, District, Jubilee, veřejně přístupné bez poplatků
Kostel St. Clement Danes (ulice Strand) – nejbližší stanice metra Temple Station linek Circle a District, autobusy např. 4, 11, 15, 23, …, vstup zdarma
Plaketa plánování operace Athropoid (3–8 Bayswater Rd.) – nejbližší stanice metra Queensway Station linky Central, autobusy 94 a 148, veřejně přístupné bez poplatků
Kaplického mediální centrum (Lords Cricket Ground) – nejbližší stanice metra St. John´s Wood linky Jubilee, autobusy 13 a 113, v rámci prohlídky stadionu £12
Kaplického pontonový most (Docklands, překlenuje North Dock) – nejbližší stanice DLR West India Quay DLR Station, veřejně přístupné bez poplatků
Schodiště ateliéru Evy Jiřičné (Somerset House) – nejbližší stanice metra Temple Station, autobus např. 139 a 176, vstup zdarma
Vstup a recepce Victoria & Albert Museum ateliéru Evy Jiřičné ( Cromwell Rd.) – nejbližší stanice metra South Kensington linek Circle, District, Picadilly, zdarma
Autobusová stanice ateliéru Evy Jiřičné (Canada Water, Surrey Quays Rd.) – nejbližší stanice metra a DLR Canada Water, autobusy např. 1 a 47, veřejně přístupné bez poplatků
Článek byl publikován 21. 7. 2017 v páteční příloze Víkend deníku Právo
Přidejte odpověď