Uprostřed největšího parku v Evropě, na pozemku o rozloze 5 550 ha, obehnaném 32 km dlouhou zdí, stojí „fatamorgána z dálky, labyrint uvnitř.“ Největší ze zámků na Loiře – Château de Chambord.
Prezidentská obora
Parc de Chambord, uprostřed nějž zámek leží, je vyhlášenou národní rezervací zvěře. Střeží jej členové Guarde Républicaine a lovit divoká prasata, jeleny a srny sem jezdí francouzský prezident spolu s pozvanými hlavami států a VIP.
Největší lovecký zámek na světě
Zámek vznikl na místě malého loveckého hrádku hrabat z Blois, který od nich koupil roku 1498 Ludvík XII. Orleánský. Největší zásluhu na jeho vzhledu má však francouzský král František I. Právě on započal roku 1519 více než třicet let trvající stavbu největšího loveckého sídla v dějinách. Z tohoto důvodu je všude v interiérech i exteriérech ztvárněno jeho erbovní zvíře, mlok.
I přesto, že tento panovník musel upustil od mnoha svých megalomanských plánů, které mimo jiné zahrnovaly svedení toku řeky Loiry před zámek, nebyla realizace jeho představ vůbec jednoduchá. 1 800 dělníků a řemeslníků, kteří se na ní podíleli, museli nejdříve zpevnit mokřadla dubovými kůly až do hloubky 12 metrů. Ani přivedení nedaleké řeky Cosson před palác nebylo snadné. Nakonec však vznikl dechberoucí zámek, jehož základ tvoří pevnostní čtyřúhelník o rozměrech 156 x 117 metrů, v jehož každém z pěti obyvatelných pater se nachází čtyři čtvercové a čtyři kruhové byty. Král jej využíval pro své přechodné sídlo a s ním tu pobývala jeho celá družina čítající přes dva tisíce lidí.
Otazníky kolem Leonarda da Vinci
Celkově má zámek přes 426 místností a 77 schodišť. To nejznámější, monumentální osmimetrové v centrální části, vzniklo již roku 1519 a navrhl jej pravděpodobně Leonardo da Vinci. Skládá se ze dvou samostatných, vzájemně propletených spirál, takže dva lidé, kteří jdou po něm nahoru a dolů, se vůbec nemusí potkat.
O Leonardu da Vinci se spekuluje také jako o architektovi celého zámku. Odpovídal by tomu promyšlený architektonický styl odkazující na italskou renesanci. Jedním z typických prvků je množství komínů, které zde přerůstají v nepřehledný les různých velikostí, tvarů i obložení. Tyčí se jich tady přesně 365, přestože krbů je v zámku „pouze“ 282.
Důležitým prvkem zámku je také rozlehlá terasa se svítidly, z níž dámy mohly sledovat hony. Kateřina Medicejská tu měla dokonce dalekohled, jímž pozorovala hvězdy.
Rychlé střídání majitelů
Původně byl hrad obehnán vodním příkopem, ale ten nechal v 18. století zasypat sesazený polský král Stanislav Leszcynski, který tu jako tchán Ludvíka XV. po několik let pobýval a kterému vadila hejna komárů, jež sídlila ve vodě.
Chambord byl oblíbeným místem pro hony Ludvíka XIV. Ten jen také nabídl k pobytu francouzskému dramatikovi Moliérovi, jenž zde dopsal a roku 1670 poprvé uvedl hru Měšťan šlechticem.
Po staletích, kdy zámek patřil královské rodině, se začali v 17. století rychle střídat jeho majitelé. Ludvík XV. ho daroval Mořici Saskému jako odměnu za porážku Britů u Fontenoy, Napoleon ho dal svému generálovi L. A. Bermierovi a roku 1830 ho koupil stát.
V té době byl již však po revoluci zcela vyrabován a veškerý drahocenný nábytek a sbírky byly zničeny. Jednou z mála vybavených místností zůstala přepychová ložnice Františka I., v níž král, trpící neopětovanou láskou, vyškrábal na okenní tabuli nápis: „Všechny ženy jsou přelétavé, blázen ten, jenž jim věří.“
Nekonečná prohlídka zámku
Dnes je Château de Chambord jedním z nejnavštěvovanějších zámků na Loiře. Návštěvníci si tu mohou sami projít nekonečný labyrint pokojů, chodeb, arkád, věží a schodišť a na terasách se kochat úchvatným pohledem do okolního parku. Za prohlídku stojí kočár z roku 1871, kaple dostavěná Hardouinem Mansartem, králova ložnice, státní apartmány i pokoje královny. Krátký film v malém kinosále přiblíží historii zámku.
Každý, komu se podaří projít alespoň větší část zámku Chambord, bude jistě bez výhrad souhlasit s bonmotem Henryho Jamese: „Tento zámek je vskutku královský – královský svou velikostí, velkolepou atmosférou, lhostejností k běžným věcem.“
Článek byl publikován 16. 3. 2015 na stránkách http://www.radynacestu.cz/magazin/chambord/
Přidejte odpověď