Řím byl založen na sedmi pahorcích. Nejznámější z nich je bezesporu Palatin, na kterém celé dechberoucí dějiny věčného města začaly.
Každý, kdo chce pochopit vznik Říma, se musí ponořit hluboko do antické mythologie a nakouknout i do Homéra. Celý příběh totiž začíná úplně jinde a dávno před tím, než dvojčata odkojená vlčicí vyorají svou proslulou čtvercovou brázdu.
Jak to tedy bylo?
Po deseti letech obléhání Troje dostává Aeneas od bohů úkol přenést oheň z dobytého města do Itálie. Po dlouhé a strastiplné cestě připluje na Apeninský poloostrov, kde žijí Latinové, a vezme si dceru jejich krále.
Poté v relativním klidu přejde jedenáct generací jejich potomků, až se králi Procasovi, vládnoucímu městu Alba Longa (v místech dnešního Castel Gandolfo), narodí dva synové. Druhorozený Amulius zbaví staršího Numitora vlády, vyžene jej a dá popravit všechny jeho syny. Dceru Rheu Silviy donutí stát se kněžkou bohyně Vesty. Dívka, přestože slíbila zachování panenství, podlehne svodům boha Marta, díky čemuž přijdou na svět dvojčata Romulus a Remus.
Když se král o jejich existenci dozví, přikáže je vhodit do rozbouřené Tibery.
Dvojčata odkojená vlčicí
Košík s chlapci však uvázne na mělčině, kde se jich ujme vlčice, která je zahřívá a kojí v nedaleké jeskyni na Palatinu. Tam je také najde pastýř, který chlapce dál spolu se svými dvanácti vlastními syny vychovává.
Dvojčata však nepatří zrovna k neprůbojným a neproblematickým mladým mužům, a tak jsou během jedné z mnoha rvaček s pastýři královských stád zajati a převedeni k vyhnanému králi Numitorovi. Ten v nich okamžitě poznává své vnuky a chlapci se rozhodnou dědečka pomstít. Zabijí Amulia a Numitorovi vrátí jeho říši.
Dalším důležitým plánem znovuobjevených královských synů je založit svou vlastní říši. Proto zapřáhnou býka a krávu do pluhu a na Palatinu kolem budoucího města vyorají čtvercovou brázdu, třikrát přerušenou v místech, kde budou stát brány. Uprostřed tohoto prostoru pak společně vyhloubí čtvercovou jámu, do níž vloží obětiny a památný pluh.
Zatímco dosud se sourozenci ve všem svorně shodli, problém přišel s názvem nového města. Spor vyvrcholil rvačkou, v níž Romulus zabil svého bratra, a tak svému jménu zajistil nesmrtelnost. Město pak bylo nazváno po něm Roma a datum jeho založení bylo určeno na 21. dubna roku 753 či 754 př. n. l.
Jak to bylo doopravdy
Legenda je to krásná a ukazuje se, že v tomto případě má s realitou mnoho společného.
Archeologické vykopávky na Palatinu potvrdily, že tu už v polovině 8. století př. n. l. místní osídlení chránily hradby. Na místě, kde měl stát Romulův dům, se opravdu našly pozůstatky obydlí z doby železné. Jejich tvar vědci odhadli na základě výzkumu, který proběhl ve 40. letech 20. století. Během něj totiž byly v jihovýchodní části pahorku objeveny řady děr, zasypané světlejší hlínou, které patrně sloužily k ukotvenísloupů podpírajících tři chýše.
Pahorek mezi Forem Romanem a Cirkem Maximem pak zůstal dlouho jako posvátné místo vzniku města neobydlený. Až teprve v posledních dvou stoletích republiky tu začala růst nová zástavba – ať už se jednalo o městské stavby či soukromé rezidence bohatých osobností. Bydlel tu i básník Gaius Valerius Catullus či řečník, politik a filozof Marcus Tullius Cicero.
Roku 42 př. n. l. se tady narodil i pozdější císař Augustus, který si zde také postavil svůj relativně skromný dům. Hned vedle něj pak nechal zbudovat chrám zasvěcený římskému bohu a vůdci múz Apollónovi.
Začátek císařských paláců
První císař římské říše zůstal dle pramenů po celý svůj život skromný. Jeho životopisec líčí, že spal v malé místnosti na nízké posteli s obyčejným přehozem a nosil prosté oblečení, které pro něj vyrobily jeho sestra, dcera a manželka Livie.
Právě pro svoji třetí ženu Livii nechal Augustus postavit Domus Livia, který dnes patří k nejzachovalejším stavbám na Palatinu. V místnosti kolem atria se dochovaly nádherné mozaiky a fresky v pompejském stylu, na nichž je možné vidět např. boha Herma přicházejícího vysvobodit bohyni Íó, ale i krajiny, města a výjevy se zvířaty.
Od Augustovy doby se Palatin stal sídlem římských císařů. Ti si tu stavěli svá přepychová sídla a není náhodou, že výraz palác pochází právě z názvu tohoto pahorku. Augustovu rezidenci jeho následovníci rozšiřovali a přestavovali skoro jedno století.
První opravdový palác na tomto místě vyrostl za Augustova následovníka, syna jeho ženy Livie, císaře Tiberia. Jeho součástí byl i chrám bohyně Kybelé, tzv. Velké matky, který se stal centrem kultu plodnosti. Místní kněží se sami kastrovali, neboť věřili, že když obětují svoji plodnost, zajistí městu úrodu. Na počátku jara tu pak každoročně probíhaly krvavé slavnosti.
Z původního chrámu se však moc nedochovalo: prohlédnout si lze jen malé pódium a torza hlavic sloupů.
Vzrůstající luxus
K zásadní přestavbě se rozhodl při svém nástupu na trůn roku 81 císař Domitianus, třetí císař z dynastie Flaviů, jehož snem bylo vybudovat nádherný rozlehlý palác. Na západní straně Palatinu však už stály domy a chrámy a východní svah byl příliš strmý. Problém vyřešil architekt Rabirius. Ten zarovnal Palatin a hlínu využil k vyplnění sedla mezi dvěma vrcholy tak, aby vznikla rozlehlá rovina.
Vyrostla tu monumentální dvoupatrová rezidence, rozdělená na dva sektory. Domus Flavius sestával z veřejných prostor, z nichž se dochovalo několik fragmentů. Nepřehlédnutelná je rozlehlá bazilika, v níž se v přítomnosti císaře řešily spory. V centru stála Aula Regia, tedy trůnní síň, zdobená dvanácti čedičovými sochami, a vedle se nacházel svatostánek pro domácí bůžky, zvaný lararium.
Výzkumy ukázaly že centrální nádvoří bylo obložené lesklým mramorem, který patrně sloužil jako obrovská zrcadla – císař, který se bál o svůj život, tu mohl sledovat dění v každém koutě.
Soukromá část, Domus Augustana, vycházející z původního Augustova paláce, sestupuje v terasách ve svahu kopce.
K paláci na jihovýchodní straně přiléhal i stadion o rozměrech 160 x 80 metrů, který také vznikl za Domitiánovy vlády. Vědci se přou, k čemu vlastně sloužil. Neví se, zda byl určen veřejnosti, či se zde nacházelo soukromé cvičiště koní.
Císař Septimius Severus pak na přelomu 2. a 3. století přistavěl velký komplex s lázněmi, který sestupoval až dolů do údolí.
Za zmínku určitě stojí i ruiny Paedagogie, tedy školy pro pážata, a Kryptoportikus, krytá chodba postavená Neronem mezi jeho Zlatým domem a palatinskými paláci. Prohlédnout si v něm je možné kopie nádherných štukatur, jejichž originály našly své místo v muzeu na Palatinu. To sídlí v budově bývalého kláštera a jeho velkou výhodou je, že tu jsou jednotlivé nálezy zasazeny do historického kontextu.
Druhý život Palatinu
Po pádu Římské říše budovy na Palatinu chátraly. Kopec znovu ožil až roku 1550, kdy rozvaliny Tiberiova paláce koupil vnuk papeže Pavla III. kardinál Alessandro Farnese. Ten je nechal zasypat (díky čemuž zůstaly zbytky antických staveb zakonzervovány) a na jejich základech postavil pro svou rodinu okázalé sídlo Casino dei Farnese. Vilu pak obklopil nádhernými zahradami, k jejichž realizaci najal architekta Giacomu Barrozzi da Vignola. Díky němu tu pak kromě množství altánů, voliér či nymfefia vznikla také první botanická zahrada v Evropě.
Jak se tam dostat:
Nejbližší stanice metra je na trase B Colosseo, ale v okolí Palatinu zastavuje i množství autobusů: např. č. 51, 75, 81, 85, 87, …
Vstupenky je možné koupit na místě, přičemž pro návštěvníky jsou určeny tři vchody. Jeden z Via di San Gregorio, druhý je umístěn u Titova oblouku naproti Kolosea na via Sacra a třetí na křižovatce Via dei Fori Imperiali a Via Cavour.
Plánujete-li navštívit i Forum Romanum a Koloseum, vyplatí se koupit společnou vstupenka na tyto tři atrakce, která má platnost dva dny.
Jestliže chcete navštívit Domus Augustana a Domus Livia, musíte si koupit další vstupenky, návštěva těchto objektů není zahrnuta ve vstupném na Palatin.
Přidejte odpověď