Podíváte-li se na něj z výšky, máte dojem, že muselo na mořský výběžek pod strmými srázy hor prostě spadnout z nebe. V kouzelném městečku na dramatickém pobřeží severozápadní Madeiry můžete strávit spoustu času – a většinu určitě výhledem na nekonečnou modř Atlantiku.
Porto Moniz leží asi padesát kilometrů od hlavního města Madeiry Funchalu. Díky nové silnici, sestávající povětšinou z tunelů provrtávajících skalní masiv, se sem dá z jihu Madeiry dostat za krátký čas. Město však bylo po mnohá staletí zcela izolováno od zbytku ostrova a i poté sem vedla jen krkolomná silnice vhodná pouze pro ostřílené řidiče. Tato „Zlatá stezka“ začínala v São Vicente a všem, kteří se jí odvážili projet, připravila neopakovatelné zážitky.
Úzkou silnici bez jízdních pruhů či krajnice lze dodnes zahlédnout zaříznutou do úbočí hor nad strmými útesy. V současné době je ale z důvodu bezpečnosti uzavřená a při pohledu na kameny napadané ze srázů nad ní by tam asi nikdo dobrovolně nevjel.
Otevřené jsou jen některé její zabezpečené úseky pro pěší, a tak se zájemci mohou přesvědčit o pravdivosti vyprávění pamětníků – vedla nezpevněnými tunely dlážděnými kočičími hlavami, skrze vodopády, ale míjeli jste i vinice, skaliska porostlá vavříny či opuštěné domky rybářů. Cestovatele zavedla i k podivným zvětralým skalním útvarům v moři, z nichž nejznámější je tzv. Říční okno v místech, kde se do moře vlévá říčka Ribeira da Janela.
Trošku z historie…
Nejzápadnější město Madeiry patří k nejstarším na ostrově. Původní osadu založili portugalští osadníci v druhé polovině 15. století pod názvem Ponta do Tristão.
Na počátku století následujícího sem však přišel bohatý šlechtic z portugalské Algrave Francisco Moniz. Že to nebyl muž bezvýznamný, dokazuje i fakt, že se později oženil s Filipou da Câmara, vnučkou João Gonçalvese Zarca, tedy jednoho ze dvou objevitelů Madeiry.
Moniz si záměrně vybral skalnatý výběžek, vyčnívající daleko do moře, aby tu postavil kostel Nossa Senhora da Conceição, který se stal místem prvních bohoslužeb pro okolní rybáře a zemědělce. Právě kolem něj se rychle začalo rozvíjet městečko, které bylo nazváno po zakladateli svatostánku Porto Moniz, tedy Přístav Moniz.
Obyvatelé se zbytkem ostrova dlouho komunikovali jen díky lodnímu spojení, přes strmé a nepřístupné hory vedly jen nebezpečné stezky. Základním zdrojem obživy tu byl chov dobytka a pěstování vinné révy, později i brambor, ale až do 80. let 20. století zde tvořil velký podíl příjmů lov velryb.
Koupání po celý rok
Porto Moniz s něco více než šestnácti sty obyvateli je považováno za jedno z nejkrásnějších míst na Madeiře. Není proto divu, že se každé léto promění v jedno z nejoblíbenějších letovisek na ostrově.
Nad ním vysoko do hor šplhají vinice a políčka brambor, cibule či zelí, obklopená podivnými ploty z vřesovce stromovitého a suchého kapradí. Plot chrání rostliny i půdu před větrem prosyceným solí, vanoucím z Atlantiku.
Na pobřeží pod městem vznikla ve zvětralých tmavých skalách vulkanického původu malá jezírka, která pravidelně příliv naplní novou krystalově modrou mořskou vodou. Právě tyto bazénky se staly největším lákadlem tohoto místa a žádný návštěvník odtud nemůže odjet, aniž by se v nich alespoň na chvíli nesmočil.
Dva komplexy jezírek, vzdálené od sebe asi dvě stě metrů, spojuje široká pobřežní promenáda. Na její západní straně jsou přírodní nádrže přeměněné na koupaliště Piscinas Naturais do Porto Moniz. Jsou vybetonované, takže při koupání nehrozí poranění o ostré kameny. Svůj bazén tu najdou i malé děti a jen kousek od něj mohou využít také hřiště. Navíc tu na na vše dohlíží plavčík a okolní skály byly přeměněny na terasy určené pro odpočinek. Návštěvníci po zaplacení vstupného mohou využít i rozsáhlého zázemí se sprchami, šatnami, skříňkami na osobní věci, kavárnami a restauracemi.
Na druhém konci se promenáda ztrácí ve změti přírodních jezírek, tvořenými ostrými a kluzkými čedičovými skalami. Nebezpečí je tu však vyváženo nádherným výhledem na nedaleký ostrov Ilhéu Mole. Plavat se tady sice moc nedá, ale sledování vln narážejících na pobřežní skály z příjemně sluncem vyhřáté vody o teplotě kolem 20 °C nadchne opravdu každého.
Ryby ke koukání i k jídlu
K místům, která tu nelze vynechat a přehlídnout, patří mořské akvárium. Své místo našlo v replice bývalé pevnosti São João Batista, která chránila město před piráty. Původní stavba tu vyrostla roku 1730. Lidem žijícím v okolí tehdy nabídla tolik potřebné bezpečí a místní populace se tak mohla zdárně začít rozrůstat.
V roce 1998 město rozhodlo o investici do jejích ruin, a tak nová pevnost z místního čediče mohla být 4. září 2005 slavnostně otevřena.
Akvárium v ní sice nezabírá velký prostor, ale i tak se tu lze ve dvanácti nádržích seznámit s více než sedmdesáti druhy místních ryb. Všechny z nich byly chyceny v okolních vodách – vidět tu je možné např. úhoře, žraloky, rejnoky či různé druhy korýšů.
Naskýtá se tu i jedinečná možnost prohlédnout si rybu zvanou tkaničnice. Jedná se o ostnoploutvou rybu s dlouhým tělem, dorůstající až dvou metrů. Na první pohled vás vyděsí svýma velkýma vypoulenýma očima a ostrými zuby. Útěchou může být, že tato ryba žije ve velké hloubce a blíž k hladině vystupuje jen v noci, takže ji v moři běžně nepotkáte. Vidět ji můžete naopak na trzích po celé Madeiře a najdete ji také na jídelníčcích snad všech madeirských restaurací pod názvem espada, česky „meč“. Podává se buď smažená v jemném těstíčku či s tvz. rybářskou omáčkou z mořských plodů.
Vždy je však její jemné maso doplněno křehkou dušenou zeleninou a grilovaným banánem. Chcete-li si užít během skvěle připraveného oběda i úžasný výhled na vlny narážející na pobřežní skály, zajděte si do restaurace Cachalote mezi jezírky a akváriem.
Při delším pobytu v Porto Moniz nelze vynechat ani Centro Ciência Viva, tedy Centrum živoucí vědy. Kromě přednáškových prostor tu totiž najdete také výstavy, které návštěvníkům zábavnou formou přibližují mnohdy náročná vědecká témata.
Jak se tam dostat?
Porto Moniz leží v severozápadní části Madeiry. Abyste se tam dostali z Funchalu, kde se nachází devadesát procent ubytovacích kapacit Madeiry, musíte projet množstvím tunelů. Při jízdě autem však je nutné i tak počítat se střídajícím se strmým klesáním a stoupáním. Cesta je však široká a nově opravená.
Vydáte-li se veřejnou dopravou, jeďte autobusem č. 139, který odjíždí v 9.00 z Funchalu. Do Porto Moniz dorazíte ve 12.05. viz http://www.madeira-island.com/bus_services/rodoeste/139-portomoniz-1.html
Zpět se dostanete autobusem č. 80, který odjíždí z Porto Moniz v 16.00 viz http://www.madeira-island.com/bus_services/rodoeste/80-portomoniz-2.html
Článek byl publikován 16. 2. 2018 v páteční příloze Víkend deníku Právo
Přidejte odpověď