Deset důvodů, proč navštívit Istanbul

Největší město Turecka, přestože není městem hlavním, nabízí tolik, co žádné jiné město tohoto státu. Poklidně tu vedle sebe žijí muslimové, židé i křesťané, o památky z dávných dob tu zakopnete na každém kroku, výborně si pochutnáte v některé z místních restaurací, za výborné ceny nakoupíte netradiční dárky pro své blízké, … Důvodů, proč navštívit Istanbul, existuje nespočet. Tady je alespoň deset z nich.

Kuchyně

Turecká kuchyně je výsledkem vlivu mnoha kultur. Nabízí bohatý výběr chutí, rozmanitost a zároveň i vyváženost. Díky poloze Turecka mezi dvěma moři tu nechybí ryby a dary moře, množství zeleniny a ovoce, díky příhodnému klimatu čerstvými po celý rok. Vše je připravováno na kvalitním oleji.

Nejrozšířenějším jídlem z  Blízkého východu v České republice je patrně kebab. To, co však známe z rychlých občerstvení, tedy plátky masa připravované na svislém rožni, nese správně název dönerkebab. V Istanbulu můžete ochutnat i sis kebab, grilované kousky masa na jehle, taş kebab, připomínající český guláš, adana kebab, mleté maso na jehle a mnoho dalších variant kebabu, ať už v masovém, zeleninovém či rybím provedení. Nikdy však vepřové!

Máte-li menší hlad, dejte si plněné těstoviny s jogurtem, rajčatovou omáčkou a mátou manti či kousek turecké pizzy s mletým masem a zeleninou lahmakun. Svou návštěvu Turecka byste také neměli ukončit bez ochutnání gözleme, velké tenké placky smažené nasucho s různými slanými náplněmi. A chcete-li se ocitnout na vrcholu kulinářského blaha, objednejte si asi nejslavnější turecký pokrm Imam bayildi, jehož název doslova znamená Imam omdlel, nazvaný podle skutečného sultána, který omdlel blahem po ochutnání tohoto pokrmu.

A není ani potřeba si popřát afiyet olsun, tedy dobrou chuť!

Opravdová turecká káva a jiné tekuté dobroty

To, co Češi znají pod pojmem turecká káva, nemá s kahve nic společného. Ta opravdová se vaří v džezvě, podává se v maličkých šálcích a je velmi tmavá a ještě více silná. Turci ji nikdy nepijí ráno, ale v pozdním dopoledni a na konci stolování.

Spíše je tu však možné na každém kroku ochutnat çay, tedy černý čaj. V malých tulipových skleničkách ho nabízí všude, kam přidjete, v obchůdcích, na bazarech a občas i v bance. Právě čaj společně s čerstvým džusem také popíjí Turci i k snídani.

Velmi specifickým nápojem je ayran. Jedná se o slaný, vodou zředěný jogurt, který je velmi osvěžující a v horkých dnech i dostatečně zasytí.

Přestože se naprostá většina obyvatelstva hlásí k islámu, který zakazuje pití alkoholu, není pro turistu těžké koupit si raki – anýzovku, která se ředí vodou, či výborné pivo Efes.

Jen nenuťte své turecké protěšky, aby si s vámi přiťukli – nařízení své víry skoro každý dodržuje.

Skvělý dopravní systém 

Přestože v Istanbulu žije skoro 14 milionů obyvatel a vzdálenost od východního k západnímu okraji města činí asi 150 kilometrů, není problém se dostat snadno a rychle kamkoli.

Od roku 2000 funguje v Istanbulu metro. Jako jízdenky slouží plastové žetony, které při vstupu do prostoru metra vhodíte do turniketu.

Specifické jsou místní trajekty. Jezdí hlavně přes Bospor mezi Asií a Evropou, ale i zátoka Zlatý roh je plná jejich zastávek. Trajektem se dostanete i na Princovy ostrovy.

Samotnou kapitolu tvoří tzv. tünel. Jedná se o podzemní dráhu postavenou roku 1875 francouzskými inženýry, která slouží k překonání výškového rozdílu mezi Zlatým rohem a Galatskou věží.

Pro cestování v turistickém centrum jsou ideální tramvaje. Pro jízdu potřebujete hodit žeton do turniketu na nástupišti. A hlavní výhoda tramvají v parném létě? Jsou klimatizované!

Odraz historie na každém kroku

Istanbul nabízí nepřeberné množství památek z různých období i kultur.

Už v době antiky tu vznikla malá osada zvaná Byzantion. Z této doby se dochoval např. Konstantinův sloup, Hippodrom či úchvatná Baziliková cisterna se slavnou hlavou Meduzy.

Konstantin I. Veliký z osady vytvořil hlavní město celé Východořímské říše, v němž vzkvétal obchod i kultura. Tehdy tu také vzniklo množství církevních staveb, ale především jedna z nejkrásnějších sakrálních budov na světě Hagia Sofia.

Islám do této oblasti přinesla rozvíjející se Osmanská říše. Celá země tehdy vynikala bohatstvím, vojenskou silou, ale i náboženskou tolerancí. Císař Mehmed II. tu nechal postavit svůj luxusní palác Topkapi a do stejné doby spadá i úchvatná Modrá mešita.

Historie v Istanbulu na návštěvníky dýchá na každém kroku a jedno je tu jisté: nudit se tu určitě nebudete.

Turecké lázně – extáze nejenom pro tělo

K úplné a celkové relaxaci po náročném dni stačí v Istanbulu návštěva tureckých lázní, zvaných hamam. Ty vznikly z lázní římských a dodnes využívají jejich principů. Máte-li zájem o speciální procedury, vyberte si ze seznamu, který je i s cenami vyvěšen většinou u vchodu. Ale i klasická návštěva tohoto magického místa s řadou tradičních prvků vás pohladí po duši.

V tradičních lázních jsou odděleni muži od žen, ale v zařízeních pro turisty není toto pravidlo již striktně dodržováno. Základem hamamu je horká místnost. Tam se vás po chvíli relaxace a zvykání si na 50°C a 90% vlhkost ujme tellak, tedy masér. Ten klienta důkladně omyje vodou a poté drsnou žínkou odstraní odumřelé buňky z kůže i těla. Poté přijde mydlení a masáž na teplém mramorovém stole. Ta je ukončena další očistou a vysílený klient přejde do „teplé“ místnosti, kde se osuší a zabalený v ručníku relaxuje. Ve studené místnosti si pak může dát čaj.

Po dvou hodinách vyjdete z hamamu jako znovuzrození a blahodárné účinky se projeví i na kůži, dýchacím ústrojí a pohybovém aparátu.

Tančící derviši – modlitba před turisty

Ani večer se v Istanbulu nudit nebudete. A dokonce bude těžké vybrat si mezi posezením na střešní terase některé z místních restaurací s výhledem na osvětlené mešity, podvečerní projížďkou lodí či procházkou teplým večerem. To, co ale návštěvník Istanbulu vynechat nesmí, jsou tančící derviši.

Ti, kdo se na ně jdou podívat jako na taneční představení, však budou zklamání – prostě pár mužů v podivných suknicích, kteří se točí. Ale za jejich tancem je mnohem víc. V tanci zvaném Sema má vše svůj význam – od pokrývky hlavy, symbolizující kámen našeho ega, až po směr otáčení (vždy doleva kolem srdce).

Tanec dervišů je mystická záležitost. Nejedná se tedy (jen) o zábavu pro turisty, ale je to možnost komunikace s něčím, co nás přesahuje.

Bezpečnost

Přestože nás média zaplavují informacemi, z nichž vyplývá, že skoro každý muslim je terorista, je Turecko s naprostou většinou muslimských obyvatel bezpečnou zemí. Armáda a policie tu mají velmi silnou pozici, ale i v patrně důsledkem náboženství i charakteru lidí jsou tu těžší kriminální činy, jako např. přepadení, méně časté než v západních evropských zemích. Mnoho Čechů navíc překvapí, že obchodníci nechávají své volně vystavené zboží na ulici po celý den zcela bez dozoru.

V Istanbulu se také nesetkáte s očividným okukováním a pokřikováním na ženy tak, jak je obvyklé v jiných arabských zemích či na jihu Evropy. Muži se tu k ženám chovají korektně a uctivě, takže ženy nemají nejmenší důvod  se bát samy pohybovat po turistickém centru.

Na druhé straně však stejně jako ve všech velkých městech je nutné dodržovat základní bezpečnostní pravidla, aby vám z kabelky či batůžku nezmizely důležité či drahé věci.

Sen shopaholiků – nákupní ráj

Istanbul je ideálním místem pro milovníky nákupů, ale i ti, kteří nakupování zrovna neholdují, jistě propadnou nekonečné nabídce i příznivým cenám. Jen málokomu se podaří opustit Istanbul, aniž by udělal „výhodný“ nákup na Velkém Bazaru.

V tomto labyrintu šedesáti zastřešených uliček skrývajících přes tři tisíce obchodů, lze strávit i několik hodin. Jedno z největších krytých tržišť na světě nabízí možní i nemožné – najdete tu  zlato, starožitnosti, koberce, nábytek, kožené zboží, sladkosti, čaje, …

Oficiální měnou je tu turecká lira, ale nabízející, žertující a smlouvající obchodníci rádi přijmou i euro.

Ti, kterým by přece jenom Velký Bazar nestačil, mohou pokračovat na trhu s kořením, rybím trhu, v některém z moderních nákupních center či na stovkách bazarů, roztroušených po celém městě.

Jediným limitem je výše vašich financí a maximální povolená hmotnost zavazadla při zpátečním letu.

Přesná dávka exotiky pro začátečníky

Pro ty, kteří nemají zkušenosti s islámem a arabskými kulturami, představuje Istanbul skvělou „přestupní komoru“. Turecko je muslimskou zemí, ale obyvatelé západní části přemýšlejí jednoznačně evropsky. Navíc se v centru Istanbulu bez problémů domluvíte anglicky.

Naproti tomu si pětkrát denně poslechnete zpěv muezzinů, svolávající věřící k modlitbě, a navštívit můžete dechberoucí mešity s hrdými minarety. Připraveni byste měli být i na místní zvyklosti a tradice, takže do mešity vstupujte vždy zutí se zahalenými rameny a koleny, ženy navíc s šátkem přes vlasy.

Istanbul umožňuje i provést jednoduchý skok z Evropy do Asie. Stačí překonat úžinu Bospor, propojující Černé moře s mořem Marmankým, a ocitnete se na jiném kontinentu.

Lidé

I kdyby vás nezlákali k návštěvě Istanbulu předchozí důvody, existuje jeden, který všechny překoná: místní lidé.

Paní v informacích u metra na letišti vám ochotně a s úsměvem vysvětlí, jak se dostanete do centra, přestože to už ten den dělala nespočetněkrát. Cestující vám dá svoji mapku dopravního systému Istanbulu, když vidí, že jste ztraceni. Policisté na vás s úsměvem zahrozí prstem, když jim skočíte na rušné ulici před auto. Číšník v restauraci vám přinese ukázku doporučovaného jídla, když netušíte, o čem mluví.

Vše v pohodě a s úsměvem.

Obyvatelé Istanbulu jsou k cizincům vstřícní a přátelští, často i velmi pohostinní. Nic tu není problém, kvůli ničemu neexistuje důvod se stresovat. Vše se v pohodě vyřeší. Vedle sebe tu po staletí žijí muslimové, křesťané i židé ve vzájemném respektu.

Jediné, co umí změnit chováním místních na nepřátelské, je arogance a povýšenost cizinců.

Velkou školou pro evropské cestovatele je mírnost a pokora, s jakou Turci přijímají svá rozhodnutí a nenutí do nich svoje okolí. Obrázek budovaný českými médii o agresivitě muslimů se rychle rozplyne, když v době ramadánu, který ten rok připadá na nejhorší vedra v červenci, vás váš istanbulský kolega ujišťuje, že vy klidně můžete jíst a pít, držet půst je přece jen jeho osobní rozhodnutí. A přinese vám skleničku čerstvého voňavého džusu.

Víkend v Istanbulu by si měl „naordinovat“ občas každý z nás.

Článek byl publikován 5. 7. 2015 na stránkách https://www.radynacestu.cz/magazin/10-duvodu-proc-navstivit-istanbul/