Dnes jsme po obědě přijeli do Aigues Mortes. Všude zábrany, plné město žlutých plakátů. Když jsme chtěli zaplatit parkovné, přišel za námi starý pán: „Doufám, že jste ještě nic nezaplatili, dnes je všechno zdarma, dnes je přece La Fête!“
Vysvětlil nám, že dnes poběží ulicemi býci. Poženou je honáci koních a před nimi poběží mladí místní kluci. Místní tradice. Tak proč nezůstat.
Abychom se prý zabavili do 18.00, kdy to má začít, poradil nám, ať se jdeme podívat do arény za hradbami. „Kluci tam budou trochu pít a hrát si s býky.“
Po cestě jsme jednoho z nich potkali – chtěl po nás cigaretu. Měl nohu a ruku v dlaze a vykřičený hlas – na otázku, co se mu stalo, odpověděl, že La Fête přece trvá už tři dny.
Až v aréně jsem konečně pochopila, co „hraní si“ znamená. Do arény byl vpuštěny býk s obalenými rohy. Úkolem kluků bylo strhnout mu kroužek mezi rohy a donutit ho vyskočit na haldu slámy.
První býk přeskočil hrazení, vyskočil na tribunu, propadl jí a moc nechybělo, aby utekl do ulic města. Místní se smáli a radostně tleskali.
Druhý býk ze začátku nechtěl s nikým nic mít a chtěl se vrátit domů. Když ho vyprovokovali, prorazil hrazení. S krvavou tlamou už byl agresivnější. Místní se smáli a radostně tleskali.
Třetí býk nabral jednoho z kluků mezi rohy a snažil se ho umlátit. Místní se smáli a radostně tleskali.
Před čtvrtým býkem jsem zbaběle utekla.
Stejně tak před večerním během býků městem.
Přidejte odpověď