Mezi dvěma hlavními berlínskými ulicemi, ulicí 17. června a ulicí Pod lipami, v oblasti zvané Mitte (Střed) se na náměsti Pariser Platz tyčí proslulý symbol Berlína – Braniborská brána. Brána, která oddělovala světy, brána, kterou v době rozdělení Německa prošel málokdo.
Mýtná brána, kterou smí projet jen královská rodina
Brána vznikla roku 1734 jako městská brána v opevnění Berlína a sloužila k výběru mýtného. Z toho důvodu jsou také po obou jejích bocích pavilony, které sloužily jako malé místnosti pro stráže a celníky. O čtyřiapadesát roků později ji nechal přestavět Friedrich Vilém II. podle plánů architekta Carla Gottharda Langhanse. Dokončena byla roku 1791. Inspirací pro její konečnou podobu se staly athenské Propylaje, tedy proslulý vchod na antickou Akropoli. Vznikla tak brána s pěti průjezdy o výšce 26 metrů, šířce 62,5 metru a hlouble 11 metrů, jíž směl projíždět pouze samotný císař.
Nekonečný boj o čtyřspřeží
Již od počátku korunovala Braniborskou bránu pětimetrová kvadrila, již vytvořil Johann Gottfried Schadow. Představovala okřídlenou bohyni míru Eirene vjíždějící do města. I proto Schadow původně chtěl, aby brána nesla název Friedenstor, tedy Brána míru.
Při francouzské okupaci Berlína roku 1806 nařídil Napoleon celé sousoší rozebrat a odvezl si jej do Paříže. Odtud ji slavnostně přivezl zpět do Berlína roku 1814 maršál Blucher a při následné rekonstrukci dostala bohyně žerď s pruským orlem a železným křížem a korunována byla vavřínovým věncem. Tak se z bohyně míru Eirene stala bohyně vítězství Victoria.
Antický odkaz velikosti a slávy
Pět průjezdů neoklasicistní Braniborské brány, z nichž prostřední je nejširší, podpírají dvě řady celkem dvanácti sloupů v dorském stylu. Jsou 15 metrů vysoké a průměr každého z nich dosahuje u paty 1,75 metru.
Celou bránu zdobí reliéfy s motivy připomínajícími řeckou mythologii – nalézt tu lze výjevy ze života antických bohů Minervy a Marse, poloboha Herkula a mnoho dalších antických ornamentů.
Symbol síly a nadvlády
Již před začátkem druhé světová války se Braniborská brána stala symbolem moci a politické manipulace. Během revolučního roku 1848 se stala součástí barikád, králové i císaři tu ukazovali svoji moc a slávu, roku 1958 skrze ni poudili revolucionáři vyhlašující republiku. Už 30. ledna roku 1933 tu uspořádala svůj proslulý průvod nacistická NSDAP. Hitler dokonce zamýšlel navršit pod bránu umělý kopec, aby co nejvíce odkazovala na slávu Akropole.
Na konci druhé světové války tu sovětské jednotky vyvěsily rudou vlajku, na což německá armáda reagovala dělostřelbou, která způsobila značné poškození tohoto symbolu Berlína.
Proto proběhla v padesátých letech 20. století její celková rekonstrukce, při níž byl z kvadrily odstraněn železný kříž a orel jako symboly pruského militarismu. Zpět byly vráceny až v 90. letech 20. století po pádu komunismu a sjednocení Německa.
Brána mezi dvěma světy
Během éry Východního a Západního Berlína stála Braniborská brána v hraničním pásmu, a byla tak zcela nepřístupná. Jako symbol rozdělení Berlína i světa ji zmínil i prezident Ronald Reagan v projevu předneseném při návštěvě Berlína roku 1987: „Mr. Gorbachev, open this gate! Mr. Gorbachev, tear down this wall!“
Víte, že… Braniborská brána je jako symbol rozdělení a sjednocení Německa vyobrazena na spodní straně německého eura?
Článek byl napsán pro www. radynacestu.cz
Přidejte odpověď