Stavět novou budovu v Římě je dost obtížné – všude, kde se vyhloubí trocha zeminy, objevují se další a další památky, sahající až do doby několika staletí před naším letopočtem. Celé město je jimi poseto. Proč se tedy nepodívat na ty nejstarší, které vznikly za největšího rozkvětu římské říše?
Město, které dle pověsti založili Romulus a Remus, odkojení vlčicí, vzniklo ve skutečnosti z několika malých osad na sedmi oddělených pahorcích. Obyvatelé té na Palatinu začali kontrolovat údolí Tiberu, a jak vesnice prosperovala, rostla kolem ní další sídla, která se v 6. stol. př. n. l. spojila v nové město. To už mělo říční přístav, obchodní a politické centrum, veřejné budovy i nádherné chrámy a o století později bylo obehnáno hradbami. Ty se znovu rozrostly ve 4. stol. př. n. po nájezdech Galů, ale tentokrát zahrnovaly i pahorek Aventin, takže město už zabíralo rozlohu 400 ha. Stále se však zvětšovalo a každý vládce považoval za nutné zanechat svou stopu na jeho podobě. Nejvíce ambicí měl Caesar, který chtěl Řím zrenovovat dle své přesné představy. Protože však smělé plány přetrhla jeho násilná smrt, stihl jen rozestavět fórum, které dokončil jeho nástupce Augustus. Ten také přistavěl fórum své.
Slibný rozvoj Říma přerušil velký požár roku 64 n. l. Obnova města vyvrcholila ve 2. století, kdy byla dokončena velká císařská fóra, lázně i Pantheon, ale přestože o století později vznikly nádherné Caracallovy lázně a roku 275 Aurelius opevnil město 18 kilometry hradeb, svou dřívější slávu bývalé centrum světa ztrácelo.
Konec antického Říma je spojen s císařem Konstantinem, který tu sice dokončil Maxentiovu baziliku a postavil vítězný oblouk, ale poté svou pozornost přesunul na vybudování nového centra své říše na Bosporu.
Forum Romanum
Přehlídku toho nejlepšího z doby od 6. stol. př. n. do 6. stol. n. l. nabízí Forum Romanum.
V 6. stol. př. n. l. byla z bažiny mezi pahorky Palatin a Esquilin odvedena voda umělým kanálem do Tiberu a na jejím místě vzniklo tržiště, shromáždiště a soudy. Caesar je doplnil o nové reprezentační budovy, ke kterým později přibyly i obchody, soudní dvory, kanceláře, ale i chrámy a lázně. Dlouhé období, během nějž tento prostor byl místem konání nejvýznamnějších aktivit světa, skončilo po dvanácti stoletích, kdy místní obyvatelé začali používat kameny z antických budov na stavbu kostelů.
Soustavné archeologické práce zde začaly až v 19. století. Dnes lze strávit v prostoru Fora Romana a na něj navazujícího Palatinu celý den a stále tu budete mít co objevovat.
Hlavní náměstí protínala Via Sacra, která dostala název patrně dle velkého množství chrámů kolem ní. K nejstarším stavbám tu patřil Chrám Castora a Polluxe z 5. stol. př. n., z něhož se dochovaly jen tři korintské sloupy, a Saturnův chrám, jehož pilíř je datován do roku 497 př. n. l. K němu patří i osm ionských sloupů s vyvýšeným pódiem a architrávem s vlysem a římsou, jež byly součástí budovy, v níž byla ukryta státní klenotnice Aerarium – císař sem po vítězném tažení před vstupem na Kapitol ukládal předepsanou část kořisti. U vchodu do chrámu nechal roku 20 př. n. l. císař Augustus postavit tzv. zlatý milník, na němž byly vyznačeny vzdálenosti do všech provincií říše.
Na severním úpatí Palatinu stával Dům vestálek, tedy panen, jejichž úkolem bylo udržovat posvátný oheň – ta, které plamen zhasl, byla zbičována a propuštěna, ženy, které porušily slib čistoty, byly pohřbeny zaživa. Dnes z původně třípodlažní stavby s 50 pokoji zbyla obdélníková nádrž obklopená sochami a růžovou zahradou.
Největší budovu fóra, tzv. Maxentiovu baziliku, začal stavět roku 308 císař Maxentius. Když byl o čtyři roky později sesazen, pokračoval v ní i jeho nástupce Konstantin. Budova o rozměru 100 x 65 metrů s pozlacenými střešními taškami skrývala 12 metrů vysokou mramorovou sochu císaře.
Císařská fóra
Na konci období republiky se objevila potřeba rozšířit staré politické a administrativní centrum, a tak dal Caesar postavit fórum nové, obehnané vysokou zdí proti požárům. V jeho okolí pak následující císařové vybudovali fóra další, přičemž poslední a nejvelkolepější bylo tzv. Trajánovo. Na prostoru 300 x 185 metrů vzniklo pravoúhlé náměstí, lemované sloupořadím přecházejícím ze dvou stran do polokruhových sloupových síní. Nechyběla tu ani pětilodní bazilika a knihovny. Centru fóra vévodil majestátní 40 metrů vysoký hliněný sloup, zdobený 200 metrů dlouhým reliéfem, vyobrazujícím scény z bitvy proti Dákům. Nahoře původně stávala socha císaře Trajána, ale roku 1587 jej nahradil apoštol Petr.
Palatin
Zatímco fóra byla centrem každodenního života obyvatel Říma, Palatin zůstával dlouho posvátným místem vzniku města. Pravdou je, že právě tady byly objeveny pozůstatky chýší z doby železné, tedy nejstaršího římského osídlení. Na tomto 51 metrů vysokém pahorku začaly rezidence vznikat až za doby republiky a roku 44 př. n. l. se sem rozhodl přestěhovat i císař Augustus. Zde vystavěl své nové sídlo, které využívali skoro všichni následující vládci, a odtud také pochází slovo palác, odvozené z názvu toho kopce.
Většinu Palatinu dnes pokrývají zbytky velkolepého paláce Domus Augustus, postaveného po velkém požáru v letech 81–92 n. l. Stavba zabírala v podstatě celý jižní svah – jeho součástí byla atria, kolonády, dvorany, terasy, fontány, ale i velké závodiště, lázně a hipodrom.
Aby měl dost prostoru, nechal císař Domician rozšířit plochu pahorku až k Cirku Maximu. Toto největší závodiště Říma pojalo 200 000 diváků a na dráze mohlo být zároveň i 12 vozů. Jeho střed tvořila tzv. spina, zeď vysoká dva metry, široká 6 metrů a dlouhá 214 metrů, zdobená sochami a obelisky. Jezdci museli projet dráhu sedmkrát a vítězové dostali neuvěřitelně štědré odměny.
Koloseum
Na místě bývalého umělého jezírka Neronova Zlatého domu byla roku 70 n. l. započata monumentální oválná stavba Kolosea o délce 188, šířce 156 a výšce 57 metrů. Místa pro 70 000 diváků byla rozdělena do tří sektorů dle důležitosti, přičemž před sluncem je chránila obrovská plachta, kterou ovládala speciální četa válečného loďstva.
Během stodenních zápasů při příležitosti otevření tu přišlo o život 5000 zvířat. To ovšem nic nebylo oproti oslavám vítězství v Dacii, kdy v 85 metrů dlouhé aréně našlo smrt 9000 gladiátorů a 10 000 zvířat. Krvavé zápasy lidí zakázal až roku 438 císař Honorius a „hry“ zvířat skončily o skoro 50 let později.
Prostor před Koloseem zdobila monumentální socha císaře Nera a opomenout nelze ani největší a nejslavnější z římských vítězných oblouků, pojmenovaný po císaři Konstantinovi. Postavit jej nechal senát po císařově bitvě u Pons Milvius a na jeho výzdobu byly použity části starších památníků.
Pantheon
Nejlépe zachovanou stavbu z dob římské antiky dal postavit před přelomem letopočtu Marcus Vipsanius Agrippa. Chrám zasvěcený všem bohům však vyhořel, a tak dnešní podoba pochází až z let 118–125. Vznikla budova o kruhovém půdorysu o průměru 43,3 metrů, ukončená obrovskou polokruhovou kopulí. Jediné světlo sem vniká otvorem v jejím vrcholu o průměru 9 metrů. Uvnitř je kopule zdobená pěti řadami kazet, dříve pokrytými bronzovými obklady. Ty ale nechal roztavit papež Barberini, aby zajistil Berninimu materiál na baldachýn v chrámu sv. Petra. Už před tím byl však Pantheon roku 606 vysvěcen na kostel Santa Maria della Rotonda a dnes slouží jako mauzoleum italských panovníků a umělců.
Výčet všech antických památek v Římě by vydal na několikasvazkovou publikaci. Vynechat při prohlídce nelze ani Forum Boarium se dvěma dosud ještě dobře zachovanými chrámy, Marcellovo divadlo, Tiberský ostrov, či Hadriánovo mauzoleum. Antické základy má množství pozdějších staveb, odkaz na starověký Řím se tu najde na každém rohu. Na jejich prohlídku vám nebude stačit ani několik dnů. A to Řím v sobě ukrývá mnohá další století slávy a věhlasu!
Plánujete-li projít Palatin, Forum Romanum i Koloseum, je výhodné si koupit kombinovaný vstup do těchto tří památek. Platí po dobu jednoho dne a pro dospělého stojí 16 E. Zdarma je vstup do Kolosea vždy první neděli v měsíci.
Článek byl publikován 3. 9. 2016 v páteční příloze Víkend deníku Právo
Přidejte odpověď