Na severu neprostupné lesy, kde žije spousta sobů a medvědů, a na jihu nic zas tak zvláštního – tak si představují mnozí Středoevropani Švédsko. Tato severská země však může nabídnout více, než vůbec tušíme.
Už příjezd do Švédska je zážitkem. Od 4. července 2000 jej spojuje s dánským ostrovem Sjælland druhý největší pevný most na světě, přecházející na umělém ostrově v 3,5 km dlouhý tunel, vedoucí v průměru 10 metrů pod mořským dnem. Samotný most, nazvaný dle úžiny, kterou překlenuje, Øresundský, dosahuje délky 7845 metrů a piloty, na nichž je zavěšený, jsou vysoké 204 metrů. Čtyřproudová dálnice vede průměrně ve výšce 57 metrů nad hladinou, ale ještě pod ní je další úroveň mostu se železnicí. Skoro čtyřicet let trvající přípravy stavby tohoto unikátního spojení se vyplatily – denně tudy projede 10 000 aut a 280 vlaků.
Na Švédské straně končí most v městečku Lernacken v kraji Skåne. Jeho území je nejjižněji položené ze všech 21 švédských krajů a překrývá se s územím stejnojmenné historické provincie. Na rozloze 11 000 km² byste marně hledali hory – nejvyšší bod Magleröd dosahuje 212 m n. m., ale i tak je tato část země, ležící u Baltského moře a úžiny Öresund, vyhledávaným místem pro rekreaci a odpočinek, neboť se tu nachází mimo jiné tři národní parky a více než dvě stě zámků.
Malmö
Správním střediskem provincie Skåne je multikulturní město Malmö. S 300 000 obyvateli, z nichž třetinu tvoří cizinci, patří k nejprůmyslovějším místům ve Skandinávii a společně se západně položeným Kristianstad je sídlem správních úřadů kraje.
Založeno bylo roku 1275 jako opevněné přístaviště, patřící arcibiskupovi z Lund, pojmenované Malmhaug, tedy „hromada štěrku“. Díky rozmachu podnikání s německými hanzovními městy (především prodejem sleďů) se tehdy ještě dánské sídlo rychle rozrůstalo, a tak mohla vzniknout spleť uliček měšťanských domů, která tvoří základ tzv. Gamla Staden, tedy Starého města.
To sestává ze tří velkých náměstí ohraničených vodním kanálem. Tzv. Stortorgei, tedy Velkému náměstí, dominuje socha krále Gustava, který v 17. století připojil tzv. Roskildským mírem toto území ke Švédsku. K nejkrásnějším domům na tomto náměstí patří radnice z roku 1546 a dům německého imigranta Jörgena Kocha, zvaný Kockska Huset, který se stal starostou města a velmi jednoduše zbohatl tím, že převzal kontrolu nad městskou mincovnou. Jen kousek odtud leží náměstí Lilla Torg, obklopené příjemnými restauracemi, i náměstí Gustava Adolfa, v jehož centru se nachází autobusové nádraží.
Přes hřbitov na jeho jižní straně se lze dostat do nádherného parku Slottspark, jehož centru vévodí Malmöhus. Tuto pevnost založil roku 1437 král Erik VII. Pomořanský, který městu také věnoval erb. Od 16. století sloužila jako sídlo dánských králů a až do roku 1914 jako vězení. Dnes jsou zde umístěna různá muzea – navštívit můžete městské muzeum, dokumentující vývoj osídlení, muzeum umění, ale i akvárium a terárium.
Moderní protějšek starého města představuje nejvyšší budova ve Skandinávii, dosahující 190 metrů. Záměrem architekta Santiaga Calatravy bylo, aby stavba budila dojem, že se otáčí. Z toho pochází i její název Roterande torso, tedy otáčející se torzo.
Klid od ruchu třetího největšího švédského města hledají jeho obyvatelé na umělé pláži Ribersborg, vzdálené jen dva kilometry od centra. Na této „švédské Riviéře“ byly už roku 1898 otevřeny lázně a obyvatelé Malmö milují i rodinné zábavní centrum Folkets Park, v němž se kromě lunaparku nachází i malá farma a pavilon plazů.
Život v Malmö je silně ovlivněn školami, které se tu nachází. Přestože vysoká škola Malmö Högskola byla založena až roku 1998, je devátou největší v zemi a studuje na ní přes 25 000 studentů. Naopak k nejstarším patří detašované fakulty a instituty univerzity v Lund, která vznikla roku 1668, a která má v Malmö sídlo Hudební a divadelní akademie, Akademie umění a lékařské fakulty. Pominout nelze ani Světovou námořní univerzitu, založenou pod záštitou Mezinárodní námořnické organizace IMO v rámci OSN.
Za procházkami, jachtami i koupáním
Většina Švédů se však za odpočinkem vydává na druhý konec jižního pobřeží k 85 km vzdálenému městečku Sandhammaren. Místní nekonečné pláže o délce skoro 50 km jsou nejlepší a nejznámější v celém Švédsku. Jemný bílý písek, obklopený borovicovými lesy a písečnými dunami, vybízí k dlouhým procházkám a během slunečných červencových dnů i ke koupání. O to více je nutné si dávat pozor na nebezpečné mořské proudy, na něž doplatilo mnoho plavců i lodí. Jen kousek od pobřeží se nachází největší hřbitov vraků ve Švédsku, za nímž stojí nejenom věčné přesouvání písku, ale i piráti, kteří lákali lodě falešnými světly na mělčiny.
Jako orientační bod pro jachtaře dnes slouží maják, který tu roku 1862 postavil slavný stavitel majáků Nils Gustaf von Heidestam. 30 metrů vysoká konstrukce je otevřená pro návštěvníky a nabízí úchvatný rozhled po okolí. V těchto místech lze také najít nejstarší švédskou stanici záchranných člunů, která byla zřízena v roce 1892.
Jestliže se vám nepodaří během horkých slunných dnů zaparkovat auto poblíž Sandhammarenu, pokračujte dále na východ směrem na Backåkra. Když tam odbočíte k moři, určitě místo najdete. Pro milovníky nudismu je určena pláž kousek od Hagestad. Není však značená a na cestu je nutné se doptat.
Ystad
Jižní pobřeží Švédska nabízí kromě pláží i mnoho dalších zajímavostí. Za návštěvu stojí např. městečko Ystad s necelými 20 000 obyvateli. Najít tu lze nejen jeden z nejlepších příkladů švédské cihlové gotiky kostel sv. Panny Marie z první poloviny 13. století, ale také jeden z nejlépe dochovaných středověkých klášterů ve Švédsku Gråbröderklostret, který patřil řádu františkánů a v němž dnes sídlí městské muzeum.
Ystad proslavil autor detektivek Henning Mankel, který sem umístil děj svých bestsellerů Mrtví ve člunu, Pyramidy, Firewall, O krok pozadu a dalších. Mnoho turistů se vydává po stopách jeho policisty Kurta Wallandera, aby na vlastní oči viděli obchody, restaurace i domy, v nichž se odehrávají oblíbené příběhy. Povinnou zastávkou je cihlový dům na ulici Mariagatan č. 10, v němž detektiv bydlel.
Ales Stenar
Největším lákadlem celého jižního pobřeží Švédska je však nejlépe zachovaná menhirová stavba v celé zemi. Nad malebných rybářských přístavem vesnice Kåseberga bylo postaveno 59 balvanů, které i přes mnohé archeologické výzkumy vyvolávají množství otázek.
Útvar zvaný loď má délku 67 metrů a šířku 19 metrů. Předpokládá se, že vznikl v době éry Vikingů, tedy někdy mezi lety 800 až 1050, i když podobné lodě se stavěly už v době bronzové v letech 1100 až 400 př. n. l. – tehdy ovšem měly trošku odlišnou podobu.
Nejstarší písemné potvrzení existence této podivné kamenné stavby pochází z doby kolem roku 1515, kdy je zmíněna na seznamu pozemků diecéze Lund „na poli zvaném Hesten“. Název Ales Stenar je však zaznamenán až o více než sto let později knězem Nielsem Ipsenem.
Při několika archeologických výzkumech v letech 1917, 1956 a 1980 se uvnitř lodě našlo jen pár předmětů. K těm nejzajímavějším patří jednoduchá keramická nádoba, datovaná do doby 400 až 500 n. l., se spálenými lidskými kostmi a dřevěným uhlím. Z toho lze vyvodit, že místo bylo používané jako pohřebiště dávno před tím, než byly vztyčeny kameny. Na balvanech se také našly zvláštní rýhy, které je často možné vidět na kamenech užívaných pro stavby dolmenů a chodbových hrobů v době kamenné, a je pravděpodobné, že právě z nich sem byly přesunuty.
Některé teorie také v této zvláštní stavbě mezi mořem a nebem vidí astronomické hodiny – v létě slunce zapadá za severozápadním kamenem, v zimě vychází na protější straně.
Přestože v kraji Skåne žije jen něco přes milion obyvatel, pochází odtud mnoho světoznámých osobností. Kromě dvorního astronoma císaře Rudolfa II. Tycho Brahe se tu narodil vynálezce Tetra Paku Ruben Rausing a pochází odtud i fotbalisté Henrik Larsson a Zlatan Ibrahimovič.
Článek byl publikován 8. 7. 2016 v páteční příloze Víkend deníku Právo
Přidejte odpověď